Popis

Řada aut čeká ještě na renovaci. A nebo také zůstanou v původním stavu.

Zdroj: Jan Markovič

SMZ-C3A je obdoba českého Velorexu, vozítko pro invalidy.

Popis

SMZ-C3A je obdoba českého Velorexu, vozítko pro invalidy.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

IŽ-49

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Měli jste ho doma?

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Klasický sovětský Záporožec

Zdroj: Jan Markovič

Popis

A hele, mají tu i škodovku

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Moskvič z padeásýtch let

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Rusové se chlubí, že toto BMW 303 nemají ani v muzeu v Mnichově.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Další z mála BMW, která tu mají.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Opel Kapitan.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Ćajka.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

ZiS 109 z roku 1949.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Nejstarším kusem sbírky je tento motocykl Peugeot ze začátku 19. století.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

DKW SD 200 ukořistili nacistům.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

GAZ-21.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Obojživelný vojenský LuAZ-967M.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Ano, to je už vojenská sekce i s pajdulákem. GAZ-AA.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

GAZ-676.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Další ukořistěné auto nacistům, což dokazuje vlajka SS na přídi.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Oblý Moskvič 407.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Celkový pohled na zakrytou část retro muzea.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Mají tu i drobnosti, třeba laňku za gazíků.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

A teď pojďme ven. Toto je Poběda s pohonem čtyř kol a zvýšeným podvozkem. Docela vzácnost.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

A pak pár aut, která čekají na renovaci.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Třeba toto.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Toto.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

I toto.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Kdo má rád sovětská a ruská auta, pro toho to bude ráj.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Řada vozů je pojízdných.

Zdroj: Jan Markovič

Popis

A copak je tohle asi za auto?

Zdroj: Jan Markovič

Popis

Ano! Tatra!

Zdroj: Jan Markovič

Popis

První auta projíždějí po úseku dálnice D7 mezi Postoloprty a Bitozevsí.

Zdroj: Deník/Petr Kinšt