Zdroj: Automix.cz
Který návrh od Bertoneho pro AZNP byl nakreslen jako první, dnes asi nezjistíme, klidně to ale mohl být i tento vůz, jelikož má ještě úzká přední světla. Věhlasný designér tehdy ještě netušil, jaké překvapení pro něj později připraví Autopal Nový Jičín.
Zdroj: Archiv Škoda News
Existuje spousta dalších rozpracovaných verzí, jak mohl Favorit vypadat, otázkou ale je, jestli to skutečně byly návrhy pro škodovku anebo Bertone jen zkrátka představil mladoboleslavské značce své dřívější práce, které chtěl logicky využít.
Zdroj: Archiv Škoda News
Existuje spousta dalších rozpracovaných verzí, jak mohl Favorit vypadat, otázkou ale je, jestli to skutečně byly návrhy pro škodovku anebo Bertone jen zkrátka představil mladoboleslavské značce své dřívější práce, které chtěl logicky využít.
Zdroj: Archiv Škoda News
Máme za to, že až snímek těchto náčrtků zachycuje rýsující se podobu Favoritu, jelikož kromě známé siluety jsou ve spodní části vidět integrovaná velká přední světla zmiňovaného novojičínského Autopalu.
Zdroj: Archiv Škoda News
Nucciovi Bertonemu se nelíbila, protestoval, na nic jiného ale nebyly finance. V Novém Jičíně měli k dispozici přední světlo pro Ladu anebo mohli nabídnout mírnou úpravu, podmínkou ale bylo rovné sklo. Tady je vidět, co si v Itálii mohli dovolit měnit.
Zdroj: Archiv Škoda News
Finální tvar auta začal po zapracování požadavků mladoboleslavské strany postupně krystalizovat. Styčným důstojníkem byl tou dobou Bertoneho šéfdesigner Marc Deschamps.
Zdroj: Archiv Škoda News
V září 1983 odjela do Turína skupina lidí ze škodováckého vývoje, kde jim byl představen zmenšený model výchozího pětidveřového hatchbacku v měřítku 1:5.
Zdroj: Archiv Škoda News
Tehdy československá strana vznesla požadavek, aby byly zadní boční dveře použitelné beze změn také u plánovaného kombíku a sedanu. Navíc z hatchbacku mělo být stejným způsobem převzaté pro kombík také víko kufru.
Zdroj: Archiv Škoda News
Tato unifikace nebyla tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Znamenalo to další přepracování auta, které ale později přineslo značné úspory na lisovacích formách.
Zdroj: Archiv Škoda News
Modifikace a schválení všech detailů znamenalo, že se v Itálii mohli pustit do stavby modelu v měřítku 1:1. Využíval hotovou podlahu z Mladé Boleslavi, včetně motoru i převodovky a své místo již měla i sedadla, volant nebo pedály.
Zdroj: Archiv Škoda News
Maketa dolaďovaná v aerodynamickém tunelu u Pininfariny měla pouze jeden centrálně umístěný přední stěrač, jenže někdo koupil licenci Fister a jejich stírátka byla příliš krátká. Na nic jiného peníze už nezbyly, takže Favorit nakonec dostal stěrače dva.
Zdroj: Archiv Škoda News
Mezitím se pracovalo také na maketě interiéru. Za pozornost stojí víko kufru. Otevírat se měla pouze horní část bez panelu spojujícího zadní světla. Cílem bylo zvýšit torzní tuhost, kvůli snížení nakládací hrany však bylo toto řešení zamítnuto.
Zdroj: Archiv Škoda News
Stejně tak neprošlo ani řešení vnitřní strany dveří s odkládacími kapsami a lépe řešenými madly. Tohle bylo pro tehdejší československý průmysl komplikované a drahé.
Zdroj: Archiv Škoda News
Po dodání makety muselo AZNP zpracovat výkresovou dokumentaci. Na jejím základě pak Italové vyrobili první funkční prototyp, který se do Boleslavi dostal v prosinci 1984. Povšimněte si způsobu aretace kapoty či její zvukové izolace.
Zdroj: Archiv Škoda News
Do sériové výroby se nedostaly ani nárazníky lakované ve spodní části v barvě karoserie, nápis Škoda na plastovém díle spojujícím světla a stejně tak ani logo či malé madlo u zámku víka kufru v pravé části.
Zdroj: Archiv Škoda News
První prototypy umožnily rozjet testování. S napětím byla očekávaná hlavně nárazová zkouška, protože na reparát nebyly finance ani čas. Favorit obstál. Předpisy připouštěly posun sloupku o 127 mm proti hrudníku řidiče, zde bylo naměřeno 40.
Zdroj: Archiv Škoda News
Na další zkoušky nezbývalo mnoho času, proto si v AZNP pomohli hydropulzní čtrnáctiprvkovou zkušební stolicí, která dokázala simulovat jízdu v nejrůznějších podmínkách, prověřit životnost podvozku ale také torzní a ohybovou tuhost karoserie.
Zdroj: Archiv Škoda News
AZNP svého času neměla k dispozici testovací polygon, pomocnou ruku ale podala Tatra se svou dráhou pro zkoušky 815. Jezdilo se v třísměnném provozu a za tři týdny auto natočilo 20 tisíc km s koeficientem urychlení 4,0 a 5,5. To představovalo 100 tisíc km
Zdroj: Archiv Škoda News
Benzínové čerpadlo bylo testováno na Mont Ventoux v nadmořské výšce 2000 metrů nad mořem. Prototyp měl v přední kapotě otvor se zrcadlem, jímž posádka mohla sledovat funkčnost přívěry karburátoru Pierburg.
Zdroj: Archiv Škoda News
Lidé od AZNP si dali s maskováním připravovaných Favoritů docela záležet, na jejich původních karoseriích byly přimontovány laminátové panely.
Zdroj: Archiv Škoda News
Kamuflované vozy, v tomto případě sedan s typovým označením 782, byly na silnicích doprovázeny zkušebními stotřicítkami nebo dokonce i soutěžními modely 130 LR.
Zdroj: Archiv Škoda News
První prototypy nesměly za hranice, v AZNP však měli Mazdu 323 s motorem a nápravami z Favoritu. Stanislav Cinkl a Miroslav Šlambora do ní namontovali také brzdy z chystaného auta a otestovali je na Grossglockneru.
Zdroj: Archiv Škoda News
Po úspěšném absolvování náročných zkoušek Škody Favorit (781) mohl být vydán pokyn k zahájení sériové výroby hatchbacku, tou dobou už ale intenzivně probíhal vývoj také dalších karosářských verzí.
Zdroj: Archiv Škoda News
Jednou z uvažovaných verzí byl čtyřdveřový sedan se stupňovitou zádí, velkým zavazadlovým prostorem a typovým označením 782. Pro něj bylo vybráno jméno Felicia.
Zdroj: Archiv Škoda News
Sedan byl ve srovnání s hatchbackem delší o 345 mm, především ale těžší až o 200 kg. Vznikly pouze dva prototypy a do výroby se vůz nikdy nedostal. Proč? Důvodů bylo více, ale hlavně proto, že nebylo kde vzít na lisovací nářadí na jeho karoserii.
Zdroj: Archiv Škoda News
Favorit s prodlouženou zádí nakonec (v sérii cca 1400 ks) vznikl. MTX Pick-up D.C. (Double Cabin), postavili na bázi Formanu v Metalexu, byl to ale čtyřdveřový pickup a ne sedan, i když některá auta dostala i podomácku vyrobená víka kufru.
Zdroj: Archiv Škoda News
Vzpomenete si na jeden z prvních nákresů Bertoneho? Bylo to kupé (tedy spíše třídveřový hatchback) a jeho návrh se dotáhl až do funkční podoby jako typ 783. Auto se dodnes zachovalo v depozitáři, mělo nahradit Rapid, výroba se ale jako u sedanu nekonala.
Zdroj: Archiv Škoda News
Bertoneho návrh třídveřového Favoritu.
Zdroj: Reprofoto Jan Tuček/Zapomenuté vozy Škoda
Bertoneho návrh třídveřového Favoritu.
Zdroj: Reprofoto Jan Tuček/Zapomenuté vozy Škoda
Bertoneho návrh třídveřového Favoritu.
Zdroj: Reprofoto Jan Tuček/Zapomenuté vozy Škoda
Podobný osud měla také užitková varianta vyvíjená pod jménem Savana s interním kódem 784. Jednalo se o skříňový vůz zřejmě volně inspirovaný Matrou Rancho. Pětimístné Combi mělo zadní sedadla oproti hatchbacku o značný kus výše.
Zdroj: Archiv Škoda News
Druhé provedení bylo bez zadní lavice a třetí prototyp byla verze Savana Furgon bez prosklené zadní části. Přestože se auto, které by dokázalo pojmout spoustu nákladu, nakonec do výroby nedostalo, byl z něj později odvozen model Pick-up.
Zdroj: Archiv Škoda News
Škoda Forman (typ 785) se sériové produkce nakonec dočkala. Byla k mání od roku 1990, na některých trzích nesla označení Favorit Estate a oproti hatchbacku byla delší o 35 cm, ačkoli váha vzrostla o necelých 50 kg. Kufr měl základní objem 400 l.
Zdroj: Archiv Škoda News
Z Formanu vzniklo spousta odvozených užitkových verzí, přičemž tou nejjednodušší byl model Praktik. Nahradil Škodu 105 SP, takže měl pouze přední sedadla oddělená od velkého kufru a místo zadních bočních oken zde byly plechové výplně.
Zdroj: Archiv Škoda News
Dá se říci, že Forman Van Plus vycházel z Praktiku, v jeho zadní části a nahoře se ale objevila laminátová nadstavba dále zvětšující objem zavazadlového prostoru.
Zdroj: Archiv Škoda News
Při pohledu na modely Praktik či Van Plus je zřejmé, že tento zvláštní prototyp se jménem Varia a laminátovým prodloužením zádě pro kombi i hatchback mnoho smyslu nedávala. Také proto se ani ona nedočkala výroby.
Zdroj: Archiv Škoda News
I když možná máte dojem, že jde opět o Škodu Savana, není tomu tak. Tohle auto neslo samostatné kódové označení 786, byl to pickup s ještě vyšší nadstavbou a oproti modelu 784 neměl vyvýšenou kabinu nad posádkou a zadní světla byla níž.
Zdroj: Archiv Škoda News
Tremp vznikl z hatchbacku, asi proto je veden pod číslem 781. Konstruktéři odstranili zadní část za sloupkem B, spodní část dveří ale zůstala, přičemž konstrukce byla zpevněna ochranným obloukem. Vůz se stal ideovým předchůdcem Favoritu a Felicie Fun.
Zdroj: Archiv Škoda News
Pick-up či Favorit Pick-up měl zelenou prakticky od počátku vývoje. Investičně byl méně náročný než třeba kupé, navíc byla po něm značná poptávka. V interních záznamech nesl označení 787 a auta s nadstavbami nahradila typ 786.
Zdroj: Archiv Škoda News
Na základech Pick-upu vznikly v roce 1992 v Česaně dva prototypy Favorit Fun. Jeden byl lakován fialově-modrým odstínem a druhý žlutě-bílým lakem, společný měly o 60 mm přizvednutý podvozek, ochranný rám, 14palcová kola a posuvnou zadní stěnu.
Zdroj: Archiv Škoda News
Společně s posunutím zadní stěny se vyklápěly zadní sedačky, takže auto mohlo být čtyřmístné. Připomíná vám to něco? Jistě, z tohoto vozu nakonec vznikla i sériově vyráběná Felicia Fun, ačkoli ta na korbě neměla 20litrovou ledničku jako Favorit Fun.
Zdroj: Archiv Škoda News
Kromě jiných aut bylo vyvíjeno rovněž sanitní provedení, typ 788. Vycházelo z Pick-upu, nicméně rozvor tohoto speciálu byl prodloužen na 3100 mm, takže celková délka vzrostla na 4715 mm a výška včetně výstražných světel byla 2175 mm.
Zdroj: Archiv Škoda News
Zdroj: Archiv Škoda News
Některé zdroje říkají, že se o kabriolet vycházející z Favoritu pokoušelo také samotné AZNP, o otevřený model se ale nakonec postaral Metalex. Design dvoudveřového MTX Roadster navrhl Václav Král a s nataženou střechou neměl zrovna vyváženou siluetu.
Zdroj: Archiv Škoda News
Jednou ze zvláštností byl model Shortcut. Tento dvoudveřový třídveřový elektromobil se zkrácenou karoserií Favoritu vznikl v jediném exempláři v roce 1990 pro švýcarského zákazníka. Elektromotor měl 21 koní, zvládl 80 km/h a dojezd činil 80 km.
Zdroj: Archiv Škoda News
Shortcut sice nedopadl, prošlapal ale cestičku elektromobilům Eltra 151 L a 151 Pick-up. Jejich výroba probíhala ve Škodě Elcar Ejpovice (pobočném závodě plzeňské Škody) od roku 1991. Celkem bylo postaveno 1100 vozů. Měly výkon 21 k a dojezd byl 80 km.
Zdroj: Archiv Škoda News