ML druhé generace nepůsobí zastarale možná i proto, že dražší vozy jsou v provozu méně okoukané. 2
Zdroj: Klára Horváthová
Chromované lišty a kliky – Mercedes jednoduše plasty všude a za každou cenu netlačí.
Zdroj: Klára Horváthová
Stavitelná světlá výška a pohon všech kol tento vůz předurčují pro jízdu v lehčím terénu.
Zdroj: Klára Horváthová
Tady je typové označení skoro kompletní.
Zdroj: Klára Horváthová
Výrazný „C“ sloupek je typický pro všechny generace ML včetně té čtvrté, která už byla představena na autosalónu v Paříži a na trh se s dvoulitrovým benzinovým turbem a třílitrovým benzinovým biturbem dostane příští rok.
Zdroj: Klára Horváthová
Xenony.
Zdroj: Klára Horváthová
Nový tvar zrcátek dostalo ML až po faceliftu.
Zdroj: Klára Horváthová
„V“ motor je to na první pohled.
Zdroj: Klára Horváthová
Světlé plasty a textil v autě, které je tak trochu do terénu, moc nepasují. Vhodnější by byl odstín, na kterém stopy bláta nebudou tolik vidět.
Zdroj: Klára Horváthová
Volant je jako nový.
Zdroj: Klára Horváthová
Nechybí tempomat.
Zdroj: Klára Horváthová
Sedadlo řidiče je téměř vždy nejvíce opotřebené, tady se o žádnou katastrofu nejedná.
Zdroj: Klára Horváthová
Pedály moc „jetě“ nevypadají.
Zdroj: Klára Horváthová
Neobvyklý vzhled středového tunelu.
Zdroj: Klára Horváthová
Nastavení sedadel je elektronické.
Zdroj: Klára Horváthová
Držáky nápojů působí velkolepě.
Zdroj: Klára Horváthová
Schránku u spolujezdce lze uzamknout
Zdroj: Klára Horváthová
Druhá řada má svůj komfort.
Zdroj: Klára Horváthová
Prostřední místo je kožené, postranní semišová.
Zdroj: Klára Horváthová
Praktické jsou síťky na věci.
Zdroj: Klára Horváthová
Kufr má 500 litrů.
Zdroj: Klára Horváthová
V levé části kufru je prostor na lékárničku.
Zdroj: Klára Horváthová
Je prostor i pro i jiné předměty
Zdroj: Klára Horváthová
Vypadá to jako další úložný prostor, ale není to tak.
Zdroj: Klára Horváthová
V pravé části úložného prostoru jsou pojistky.
Zdroj: Klára Horváthová
Dojezdová rezerva.
Zdroj: Klára Horváthová
První auta projíždějí po úseku dálnice D7 mezi Postoloprty a Bitozevsí.
Zdroj: Deník/Petr Kinšt