Uložení motoru bylo v prototypu FRM vskutku netradiční. Vodou chlazený čtyřválec o objemu 1,9 litru a výkonu 42 koní (31 kW) byl totiž umístěn za zadní nápravou napříč, samotná jednotka ležela napravo a jeho převodovka vlevo. Chladič motoru našel místo před přední nápravou.

Manuální třístupňová skříň měla dodatečnou funkci rychloběhu pro komfortnější cestování na dálnici. Motor pak nepoužíval řemenový rozvod, ale všechna ústrojí včetně rozdělovače, dynama nebo čerpadel byla poháněná ozubeným převodem.

Prototyp FRM byl dlouhý 4600 mm, široký 1450 mm a vysoký 1490 mm, přičemž rozvor měřil 2900 mm. Posedlost aerodynamickou efektivitou ale nakonec možná sabotovala konečnou pohlednost vozu. Proporčně a hlavně svou šířkou totiž vypadalo FRM trochu podivně. Pro srovnání, moderní Škoda Citigo, nejmenší auto české automobilky, prcek určený do města, je široká 1641 mm. Délka FRM přitom dosahovala téměř délky současné Octavie (4670 mm)…

Pohotovostní hmotnost vozu se rovnala 860 kg. V celkovém zatížení se čtyřmi pasažéry (ano, opravdu se dovnitř vešli) a nějakými zavazadly pak hmotnost narostla na přibližně 1200 kg.

Výhody úzké aerodynamické karoserie se ale projevily hlavně v dynamických schopnostech. Podle dochovaných informací FRM bez problému dokázalo cestovat dálniční rychlostí 120 km/h. Maximální rychlost se však pohybovala až kolem 150 km/h.

Ztratil se neznámo kde

Plány automobilky FRM byly po roce 1935 velmi ambiciózní a zdá se, že firmu mohla čekat zajímavá budoucnost. S prototypem Fischer v lednu 1936 úspěšně vycestoval do Švýcarska, aby mohl auto na vlastní oči vidět i mistr aerodynamiky Jaray. Toho roku vůz najezdil po zahraničí stovky, ne-li tisícovky kilometrů rovněž jako součást testování.

Už v roce 1937 plánovali Fischer a Reimann spuštění sériové výroby, která měla probíhat v nových prostorách bývalé chrudimské textilky. Stále vyhrocenější situace v Evropě před samotným začátkem druhé světové války ale dělala hlavně Fischerovi starosti. Byl totiž židovského původu.

K žádnému spuštění výroby proto nakonec nedošlo a nadějný inženýr se rozhodl zavčasu v roce 1938 utéct do Velké Británie – samozřejmě ve svém unikátním prototypu.

Dodnes však není známo, co se s vozem stalo. Během odplouvání trajektem z Antverp měl podle všeho Fischer narazit na nespecifikované problémy a nakonec odcestovat bez auta. V belgickém přístavu tak stopy po prototypu FRM chladnou. A pak mizí úplně.

Říká se ovšem, že prototyp nakonec opravdu padl do rukou nacistů. Kdo ví.

Zdroj: Automobily první republiky: 1918-1938, Jan Tuček