Pušky a kulomety. To byl od roku 1918, kdy vznikl státní podnik Československé závody na výrobu zbraní v Brně, hlavní výrobní program této továrny. Jenže v období míru mezi dvěma světovými válkami zde vzniklo i osm tisíc kusů automobilů.

Ten první oslavil v letošním roce 95. narozeniny. Úspěšný však právě nebyl. O modelu Disk dokonce vznikl smutná průpovídka zaměstnanců: "Disk nám sežral zisk".

Vedení firmy totiž zpočátku vsadilo na špatného koně. Konstruktér Břetislav Novotný navrhl automobil, který měl sice několik pokrokových technických řešení jako dvoutaktní motor a celokovovou samonosnou karosérii, avšak v mnoha oblastech se na druhou stranu vydal cestou slepých uliček. Například brzdy měl podle představ pana konstruktéra nahradit brzdový špalík a převodovku a spojku systém třecích převodů. Postupně se sice technika upravovala, ale ke zdaru to nevedlo. Zákazníci, kteří si jednotlivé exempláře ze série 75 kusů koupili, si stěžovali na poruchovovst. Muselo se tedy začít odznovu.

Naštěstí druhý zvolený konstruktér byl již ten pravý, přestože absloventovi brněnské techniky Františkovi Mackerlemu bylo v té době pouze 25 let.

Pod kapotou vozů 'Zetka' pracovaly dvoudobé motory

Prvním typem, který zkonstruoval a zavedl do výroby, se stal model Z4/18. Poháněl ho litrový dvoutaktní dvouválec, výkon motoru odpovídal údaji z jeho označení. Nejprve se nabízel jako otevřený vůz s plátěnou střechou pro čtyři cestující, následovala i valníková verze.

Následovníkem se stal model Z9, na kterém Zrojovka spolupracovala s pražskou firmou Českomoravská Kolben-Daněk. Původně měl tento model dostávat čtyřdobé motory z pražské továrny, nakonec ho však poháněl opět litrový dvoutaktní dvouválec. Jen výkon už narostl přes 22 koní. Těchto aut ale i vzhledem k vysoké ceně, hospodářské krizi a dalším okolnostem vyrobili v Brně jen pět stovek.

Auta hrála jen druhou roli

Prý se tehdy opět uvažovalo o konci výroby aut Zetka. Nakonec ale připravovaný nový typ Z4 dostal zelenou. Byl velmi progresivní - i díky pohonu předních kol a nabízel se za lákavou cenu - 22 tisíc Kč. Jen v roce 1934 se jich prodalo devět stovek, díky čemuž se Zetka stala v té době čtvrtou největší automobilkou v zemi (za Pragou, Tatrou a Škodou).

Vůz Z4 se stal známým i díky vítězství v závodě Tisíc mil československých a díky podpoře řady význačných osobností. Značku osobně podporoval i nejznámější československý komik Vlasta Burian. Typ Z4 se postupně během výroby modernizoval, takže jich existovalo celkem pět sérií.

V posledních letech, kdy Zbrojovka ještě vyráběla auta, byly v nabídce i dva nové typy. Z5 Express se stal nejvýkonnějším modelem v historii Zetky. Pod jeho kapotou pracoval dvoudobý čtyřválec s objemem 1470 cm3 a výkonem 40 koní. To stačilo na vyvinutí maximální rychlosti 130 km/hod. V letech 1935 a 1936 jich z výrobní linky sjelo 357.

Naopak pro široké masy měl být určen typ Z6, přezdívaný Hurvínek. To proto, že v reklamách na automobil s cenovkou 19 000 Kč účinkovala i tato známá dřevěná loutka. Lidem se ovšem nelíbil jeho vzhled, další prý odrazovaly dosti podivné jízdní vlastnosti. Tento typ sloužil dokonce i jako policejní vůz v Praze.

V říjnu roku 1936 pak přišlo rozhodnutí Ministerstva národní obrany o ukončení produkce aut ve Zbrojovce. Pro podnik to asi nebylo moc bolestné, neboť automobilová výroba činila maximálně 6 procent z celkového obratu firmy. Poslední vozy byly z vyrobených dílů smontovány ještě na jaře roku 1937.

Nová éra Zbrojovky nastala až po druhé světové válce. Tehdy se tu začal dělat jiný typ vozidel - traktory Zetor.