Kliknutím zvětšíteMuselo to být tenkrát na turínském autosalonu v roce 1970 doslova pozdvižení. Karosářská firma Bertone zde totiž prezentovala studii vozu s označením Bertone Stratos Zero. Její tvary nenavrhl nikdo jiný než Marcello Gandini (je autorem rovněž vozů Ferrari Dino, Lamborghini Miura, Countach a Diablo). Název dostala podle toho, že na zem prý doslova spadla ze stratosféry.
Praktický automobil to zrovna nebyl. Například mu na boku úplně chyběly dveře a dovnitř se vstupovalo skrze výklopné čelní sklo. Řidič také musel před usednutím sklopit volant a pak ho zase přitáhnout k sobě. Na snímky konceptu, závodní i silniční verze, se podívejte do naší fotogalerie.
Přesto by koncept možná upadl v zapomnění, nebýt toho, že si ho všimli představitelé automobilky Lancia. Ti tehdy hledali auto, které by mohlo porazit vůz Alpine A 110. Ten tehdy vládl závodům v rámci mistrovství světa v Rallye.
Nejprve ovšem bylo nutno vyrobit stovky kusů silničních aut takzvané homologační série. Prý se sice nikdy požadovaný počet nevyrobil, ale na to už se historie ptát nebude. Každopádně se auto oproti turínskému konceptu pořádně změnilo. Klínovitý nízký tvar sice zůstal zachován, ale auto už dostalo klasické boční dveře.
Původně měl být na karosériii použit hliník, nakonec vznikl skelet z oceli a některé povrchové díly (například obě kapoty) vyrobili ze sklolaminátu. Také motor byl vyměněn. Nejprve se uvažovalo o vidlicovém zážehovém čtyřválci s objemem 1,6 litru, který využívala Lancia Fulvia HF. Jenže, závodní inženýři automobilky se obávali, že to by na zmíněné "alpinky" nemuselo stačit, a tak požádali Enza Ferrariho o agregát stvořený původně pro Ferrari Dino. Ten prý, ač nerad, nakonec souhlasil.
Jednalo se o vidlicový šestiválec s objemem 2,4 litru. Atmosférický motor s rozvodem DOHC a třemi karburátory poskytoval 193 koňských sil při devíti tisících otáčkách. Prostřednictvím pětistupňové manuální převodovky se točivý moment přenášel na kola zadní nápravy. Závodní motory pak měly pochopitelně výkon navýšený. Po instalaci čtyřventilové hlavy, zvýšení kompresního poměru byl výkon někde mezi 280 a 300 koňskými silami. Odlehčené auto (hmotnost byla jen cca 880 kilogramů) bylo schopno sprintovat z nuly na stovku za 4,9 sekundy a rozjet se na 270 km/hod.
Ideální závodní náčiní
Základní verze vozu zrychlovala z nuly na stokilometrovou rychlost během 6,8 sekundy, maximální dosažené tempo při jízdě bylo 240 kilometrů v hodině. Spotřeba se pohybovala nad patnácti litry, proto také konstruktéři využili dvě palivové nádrže. Do každé z nich se dalo natankovat 43 litrů benzínu.
Auto bylo postaveno na trubkovém rámu. Rozvor náprav činil 2180 milimetrů, délka pak dosahovala jen 371 centimetrů. Údaj o šířce zněl 175 centimetrů a na výšku měřilo pouze 1114 milimetrů. Všechna kola byla nezávisle zavěšena. Odpružena byla za pomoci vinutých pružin, teleskopických tlumičů a nastavitelných stabilizátorů. Ty umožňovaly měnit světlou výšku jak u závodních speciálů, tak i u civilního provedení.
I když to na první pohled tak nevypadá, auto mělo dokonce i zavazadlový prostor. Vpředu bylo sice uloženo rezervní kolo, ale za motor bylo možno naložit 148 litrů.
Závodní speciály byly poprvé nasazeny na tratě světových rallye v roce 1974. A hned první podnik, kterým byla Rallye San Remo, ovládl pilot Sandro Munari. Ten byl továrním jezdcem Lancie a do značné míry se také podílel na vývoji Stratosu.
Mistrovství světa značek (v té době se ještě nebojovalo o titul mistra světa mezi jezdci) ovládly Lancie Stratos celkem třikrát - v období 1974-76. Časem vznikly i okruhové nebo rallycrossové speciály s přeplňovanými motory.
V letech 1972 - 75 se vyrobilo přesně 492 Lancií Stratos. Proto jsou velmi vzácné. Pokud se někdy nějaký kousek objeví na prodej, jeho cena určitě přesáhne hranici pěti miliónů korun a spíše se bude blížít dvojnásobné sumě.
V průběhu dalších desetiletí se uskutečnilo několik pokusů o reinkarnaci tohoto vozu. Například v roce 2010 byl představen vydařený koncept Lancia Stratos Concept využívající opět techniku vozů Ferrari. Do sériové výroby se ovšem nedostal.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
