Historie výroby automobilů v německém městě Cvikov je dlouhá už 115 let. Začátky jsou jednoznačně spojeny se jménem podnikatele Augusta Horcha, který sice svoji firmu založil v Kolíně nad Rýnem, ale nakonec se v roce 1904 usídlil právě ve Cvikově.

Zde začal s produkcí technicky zajímavých vozů označovaných podle otce-zakladatele Horch. Například v roce 1907právě tady vyvinul první šestiválec. Jenže o pár let později se dostal do obchodních sporů, a tak byl nucen opět ve Cvikově začít odznova.

Název Horch již použít nemohl, ale pomohl si překladem významu Horch (německy naslouchej) do latiny. Vzniklo tedy Audi. Letos v létě díky tomu oslavil tento německý prémiový výrobce osobních automobilů již 110. narozeniny.

Augustin Horch se na řízení jím založenéno nového podniku přestal podílet již na přelomu desátých a dvacátých let minulého století a působil jako nezávislý automobilový expert. Do Audi se vrátil až po po druhé světové válce, kdy tato značka po rozdělení Německa na východní a západní část našla sídlo v bavorském Ingolstadtu.

V předválečné éře vznikaly i stříbrné šípy Audi

Mezitím však ale ve třicátých letech zuřila také v Německu ekonomická krize, na kterou rovněž výrobci automobilů velmi dopláceli. Nakonec tedy, z iniciativy Státní Saské banky sloučeny dosud nezávislé subjekty Audi a Horch s výrobci vozidel ze Saské Kamenice. Tedy se značkami Wanderer a DKW. Vzniklo také společné logo Auto Union se čtyřmi propojenými kruhy, které v současnosti využívá jediná přeživší značka Audi.

Éra DKW předznamenala dobu lidových Trabantů

Ačkoliv Audi měla v novém podniku za úkol vývoj a výrobu větších aut střední třídy a Horh pak luxuních vozidel, nejvíce peněz do společné kasy přinášely výrobky s logem DKW. Ty se rovněž vyráběly v závodě Audi ve Cvikově.

Konstruktéři DKW se ve třicátých letech pokusili také o vývoj skutečně lidového vozu, podobně jako činil Ferdinand Porsche. Automobil měl označení DKW F9. Do výroby se měl dostat ve 40. letech, jenže v té době už byl závod ve Cvikově dávno přeměněn na zbrojní výrobu, kvůli čemuž byl také na konci druhé světové války bombardován.

Nakonec tak nový malý vůz světlo světa spatřil až v roce 1949 s logem nové východoněmecké automobilky IFA. Vlastně to byla jakási socialistická obdoba Auto Unionu, protože zkratka oficiálně znamenala Sdružení národních podniků automobilového průmyslu.

Závod Horch dostal za úkol vyrábět zemědělské traktory a nákladní vozy. 

V roce 1953 se zrodil první projekt malého lidového automobilu s karosérií z duroplastu (směs slisované odpadní bavlny a pryskyřice), z něhož se pak nakonec vyvinul Trabant. Nejprve Trabant P 50 a od roku 1964 Trabant 601.

Prakticky souběžně se zde v padesátých letech vyráběl i automobil střední třídy P 240 Sachsenring. Při jeho vývoji se využila řešení kapitalistických předchůdců z původního závodu BMW v Eisenachu i Horchu či Audi. Poháněl ho ale nový šestiválcový agerát 2,4 litru s výkonem 80 koní. Východoněmečtí soudruzi chtěli, aby se auto stalo oficiálním služebním vozidlem státních představitelů v zemích tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci, ale nakonec ho ve srovnávacích zkouškách jasně porazila česká Tatra 603. Výroba tohoto auta skončila v roce 1959.

To Trabant přežil až do pádu komunistického režimu. Nakonec už měl ve svých útrobách čtyřtaktní motor od Volkswagenu. Tato největší evropská automobilka také nakonec závod koncernu IFA ve Cvikově, respektivě jeho nově vybudovanou část v Moselu severně od města, převzala. 

V poslední době odtud vyjížděly zejména modely Golf. Již dva roky se ale továrna přestavuje na největší evropský podnik na produkci elektromobilů. Bylo sem například instalováno 1700 výrobních robotů.

Již v roce 2021 odtud má každý rok vyjet 330 000 elektromobilů značek Volkswagen, Audi a Seat.