Také notně prorezivělá Škoda 110 L v úpravě pro rallyové závody je součástí expozice muzea Svět Škodovek, které otevřelo bránu návštěvníkům letos v červenci.

Na řadu dalších aut, které tu jsou k vidění, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

"Rozhodli jsme se ji ponechat v nálezovém stavu, protože toto auto vyjadřuje jeden složitý lidský osud," říká Tomáš Hervert, jeden ze dvou spolumajitelů vozů ve sbírce. Škodovku si totiž pořídil jeden rakouský majitel cukrárny, která měla v době největší slávy dvacet zaměstnanců. Kromě cukrařiny měl rád i automobilové závody. Sám za volant neusedal, volil sedadlo spolujezdce. Žádné velké úspěchy nezískali, o to více si užívali atmosféry, která k pořádným motoristickým akcím patří. Dodnes se prý vzpomíná na velkolepou afterparty po dojezdu jednoho ročníku Rally Bohemia v Mladé Boleslavi. 

Tento bohatýrský život ovšem nakonec vedl k tomu, že cukrárna zkrachovala a její majitel se musel začít živit jako obyčejný prodejce cukrovinek na různých akcích. Auto mu zůstalo na dvorku a postupně chátralo. Nyní je tedy jednou z atrakcí muzea.

"Silný příběh je ostatně také za budovami, ve kterých muzeum sídlí. Ty postavil na sklonku druhé světové války podnikatel a automobilový závodník Jindřích Kraucher se svým společníkem a rozšířili do nich zámečnickou produkci ze své pražské dílny. Jenže už v roce 1947 byla jeho továrna znárodněna a její majitel byl uvězněn. Po propuštění uprchl do Jižní Ameriky, kde se věnoval produkci dílů pro automobilový průmysl. Jeho areál využíval nejdříve národní podnik PAL a poté tu Jawa produkovala některé díly na své motocykly. Od roku 2019 patří současným vlastníkům, kteří sem umístili své sbírky vozů.

"Já jsem fanoušek závodních vozů Škoda, s jejichž sbíráním jsem začal již před nějakými 15 lety. Prvním z těch, které mi zůstaly dodnes, je Škoda 130 RS, kterou pochopitelně bylo nutné renovovat. Vlastně jsem to musel udělat dvakrát, protože jsem poprvé nechal interiér nastříkat na bílo, zatímco správně má být černý," vzpomíná Hervert.

Nyní je ve výstavní hale umístěno hned několik exemplářů tohoto kultovního sportovního modelu Škodovky, včetně jednoho, se kterým startovali závodníci Vojtěch, Enge a Šenkýř a v roce 1981 výrazně přispěli k tomu, že Škoda získala titul Mistra Evropy v klasifikaci značek v závodech cestovních vozů.

Superb, který "drncal" i Brežněvem odmítnuté erko

Nejstarším závodním vozem v muzeu je Popular Special Sport kupé z roku 1934, který má svoji aerodynamickou karosérii zhotovenou z hliníku. Alpské jízdy se s ní tehdy zúčastnil pradědeček současného člena představenstva mladoboleslavské Škodovky Martina Jahna.

Návštěvníci si v muzeu mohou prohlédnout například také prodlouženou Octavii s nezbytným popelníčkem, kterou používal Miloš Zeman v době, kdy byl předsedou vlády nebo Superb první generace. Ten měl pro změnu přidělený Václav Klaus do parku jeho prezidentských limuzín.

Třetím "papalášským" autem ve sbírce je modrý prototyp kupé Škody 110 R, kterou jako jednu ze dvou kusů darovala Škoda sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi. Tomu se ovšem jedno z nejhezčích aut, které kdy tato značka vyrobila, nelíbilo, a tak se vrátila zpět do Československa.

K vidění jsou některé nerealizované prototypy. Například velké kombi Škoda 720 z roku 1968 s patnáctistovkou pod kapotou nebo Škoda Furgonet. To byl pro změnu dodávkový vůz vytvořený na základě řady Škoda 105/120.

Unikátní je také sbírka užitkových vozů. Zatím ještě v depozitáři čekají na příležitost ukázat se světu 2 pick-upy Škoda Kamyonet. Jak model 1202, tak i 1203 vznikaly v tisícikusových sériích v Turecku.

Muzeum v obci Mrač na Benešovsku je až do konce září mimo pondělky otevřeno každý den, v říjnu pak můžete zavítat o víkendech. Po zimní přestávce se znovu otevře v dubnu. Vstupné pro dospělého návštěvníka přijde na 150 korun.