Favorit (vůz s typovým označením 781) letos slaví třicetiny, a i když se o něm někdy s despektem mluví jako o posledním pohrobku komunistického systému, pravda je taková, že ve své době to byl moderní a svým způsobem i díky relativně příznivé ceně konkurenceschopný stroj, který se podařilo díky šikovnosti a předvídavosti mladoboleslavských zaměstnanců vyvinout v extrémně krátké době.

Byl to pak právě Favorit, který západním výrobcům ukázal, jak talentovaní lidé v AZNP (Automobilové závody, národní podnik; tehdejší jméno automobilky Škoda) pracují a že stojí za to rozjet s nimi námluvy.

Pokud si myslíte, že období moderní koncepce vše vpředu začalo představením Škody Favorit, jste trochu na omylu. Favorit byl svým způsobem pouze vyvrcholením známého usnesení předsednictva vlády č. 228 z listopadu 1982, v němž se pravilo, že z rozhodnutí Ústředního výboru KSČ potřebuje socialistické Československo nový pokrokový automobil. Nutně a co nejdříve.

Jeho vývoj měl být dokončen v šibeničním termínu do června 1985 a výroba spuštěna už v roce 1987.

Dodržet tyto lhůty bylo v podstatě nemožné. Vývoj aut trval tou dobou zhruba pět let, navíc v Mladé Boleslavi se věci daly pořádně do pohybu až v březnu 1983, když nový šéf vývoje Petr Hrdlička, čerstvě naverbovaný z Ústavu pro výzkum motorových vozidel (ÚVMV), vyrazil na ženevský autosalon hledat stylistické centrum, které by Favorit navrhlo a postavilo pro AZNP také předprodukční prototypy.

Nemusíte to počítat. V tu dobu neměl k dispozici na vývoj už ani dva a půl roku.

V automobilce naštěstí existoval projekt malého kompaktního vozu s předním pohonem pod označením Š 780/781 a od poloviny roku 1979 do léta 1984 vznikly až tři desítky prototypů, přičemž zejména ty poslední sloužily již jako testovací platformy pro Favorit, přestože ještě neměly karoserii od Bertoneho. V galerii najdete jejich příběh…