Žlutá je dobrá

Jakmile se Škodě nápad rozležel v hlavě, rozhodla se úpravy provedené na Favoritu aplikovat na Felicii, jejíž produkce už byla v roce 1996 naplno rozjetá. Tehdy vznikly první prototypy „fanky“ a sériová výroba mohla směle začít o rok později. Opět byl základem normální dvoumístný užitkový pick-up, který dostal řadu originálních dílů a řešení.

Felicia Fun je samozřejmě nepřehlédnutelná díky své žluté karoserii a unikátnímu bodykitu, který byl svým plastovým nárazníkem mnohem bezpečnější pro chodce (s nadsázkou samozřejmě) a celkově lépe padl do designu zaoblenější Felicie, na rozdíl od trubkového nárazníku u Favoritu Fun.

V takzvaném „oplastování“ se pokračovalo dále u blatníků, prahů, zadního nárazníku, ochranného rámu za kabinou a hran korby. A na zádi se objevil i maličký plastový „spoiler“. Zatímco žlutá barva karoserie byla jediným možným odstínem Felicie Fun, plastový bodykit si mohli zájemci vybrat ve trojici barev. K mání byla žlutá, oranžová a zelená.  

Dominantním odstínem v interiéru však byla opět žlutá. Žluté byly částečně potahy sedaček, výplně dveří, věnec volantu, řadička, madlo ruční brzdy a pozadí budíků přístrojové desky. Žlutá byla všude, a to v kontrastu s tradičně šedivými plasty uvnitř. Ve Felicii Fun jste se neschovali v davu, i standardní 13palcová kola byla žlutá, jak jinak.

Dvě, nebo čtyři místa?

„Party trikem" škodovácké novinky byla ona výklopná stěna dvoumístné kabiny. Jejím posunutím dále na korbu jste automaticky vyklopily další pár sedaček, který byl poskládán za posádkou vepředu. Dvojice pasažérů vzadu si navíc užila volné nebe nad hlavou, střechu nad sebou neměli.

Zdroj: Youtube

Jako příslušenství se ovšem prodávaly například laminátové zastřešující nástavby s okny i bez nebo krátká látková střecha, jež chránila právě dvojici pasažérů vzadu proti dešti. Zajímavé typy nástaveb se dále objevily rovněž od externích firem, jakou byla třeba tuningová společnost Air Design.

Technicky se Felicia Fun moc nelišila od standardních verzí modelu včetně užitkového pick-upu. Výběr motorizací začínal u klasického čtyřválce 1.3 MPI o výkonu 68 koní (50 kW), pokračovalo se výkonnějším 1.6 MPI o výkonu 75 koní (55 kW) a pro zájemce o naftu byla nabízen i diesel 1.9D s výkonem 64 koní (47 kW). Všechny motory pracovaly se standardní pětistupňovou manuální převodovkou.

Podobně jako užitkový pick-up měla Felicia Fun zesílenou zadní nápravu pro možnost přepravy těžších nákladů. Pohotovostní hmotnost se pohybovala okolo 1000 kg dle zvolené motorizace. S nejvýkonnějším motorem jste mohli i ve „fance“ upalovat až 163 km/h, zřejmě ale bez surfu na střeše.

Dnes je raritou

Těžko dnes říct, jestli se výroba Felicie Fun škodovce nakonec vyplatila a vydělala značce nějaké peníze. Volnočasový model si přirozeně našel velice úzký okruh zájemců, tudíž se mezi léty produkce 1997 až 2001 vyrobilo jen kolem 4000 kusů (v přesnosti se zdroje rozcházejí).

Ve srovnání s 1,4 milionu vyrobených Felicií všech druhů a typů jde tedy o vážně mizivé procento. Unikátnosti Felicie Fun nahrávala i cenovka. Zatímco základní hatchback stál v roce 1998 nějakých 214 900 korun, lépe vybavená Felicie Fun LX s motorem 1.6 MPI vyšla na 340 900 korun.

V současnosti je tak „fanka“ považována za vyhledávanou raritu, přičemž mnoho kusů zprvu exportovaných do světa se nyní vrací zpět do Česka s cílem renovace.

Každopádně ale můžeme Felicii Fun nyní považovat za důkaz, že i v „rozumné" Škodě se může občas někdo zbláznit a poslat do prodeje něco zcela nevídaného. Ale kdoví, třeba se jednou bude historie opakovat…