Hlavně modely Scala, Karoq a Kamiq a později i elektromobily se budou pohybovat v obřích prostorách nové lakovny, kterou slavnostně otevřeli představitelé mladoboleslavské automobilky přímo v areálu hlavního výrobního závodu značky.

Za dvacet měsíců vznikl komplex, který měří na délku 276 metrů a jeho šířka se pohybuje od 60 do 140 metrů. Výška pak dosahuje pětatřiceti metrů. Na to, jak to vypadá uvnitř, se můžete podívat v naší komentované galerii.

Zatím tu běží zkušební provoz, ale po plném náběhu by zde každý den mělo získat barvu a lesk 700 svařených karosérií. Za rok to tedy bude 168 000 vozů. V závodě i nadále bude fungovat původní lakovna, která má ještě větší kapacitu. Ta nová je však podstatně úspornější k životnímu prostředí, s výjimkou vrchního bezbarvého používá výhradně vodou ředitelné laky a díky unikátním technologiím od světoznámé firmy Dürr je na každý vůz zapotřebí méně barev a samozřejmě se také šetří voda a elektrická energie.

Lakovna dokáže udělit vozům sedmnáct různých barevných odstínů, přičemž roboti potřebují na změnu barvy pouhých čtrnáct sekund. "Zatím jsme v náběhu, takže pracujeme jen s černo,bílou a šedivou, ale už přidáváme i šedivou a postupně přejdeme i k metalickým a perleťovým barvám," vysvětlila při prohlídce lakovny Radka Adámková.

Vrstvy laku se vypalují při různých teplotách

Škoda stále nabírá

Robotů tu pracuje celkem 66 a v současnosti zastanou 44 procent všech potřebných operací. Zatím si neumí poradit například s roztíráním plastisolu na některých místech karosérie. Lidské oko je pak také hlavním kontrolním nástrojem. Nová lakovna tedy znamená celkem 650 nových pracovních míst. " I díky této investici už počet zaměstnanců Škody na celém světě přesáhl hranici 40 000," uvedl při otevření předseda představenstva společnosti Škoda Auto Bernhard Maier. Je to podle něho nutné, aby automobilka zvládla dosáhnout svého cíle, kterým je roční výroba více než dvou miliónů aut.

Současné automobily získávají v lakovně celkem pět různých vrstev. Jedná se o fosfát, protikorozní vrstvu, plnič, vlastní barvu a krycí lak. Přesto je jejich tloušťka dohromady jen přibližně jednu desetinu milimetru. "Dohromady se na vůz nanese kolem osmi a půl kilogramů nátěrů, ovšem po vypálení se hmotnost samozřejmě sníží," vysvětluje Radka Adámková.

Některé techniky v lakovně jsou pro neodborníky poněkud překvapivé. Například to, že oprašování se v určité části lakovacího procesu děje pomocí speciálního typu pštrosích per, ze kterých hned vzápětí speciální vysavače prach odstraňují.

V nové lakovně prý jsou také již docela blízko k zvládnutí lakování karosérií dvěma různými odstíny. Tedy například střechy černou barvou a zbytek vozu bílou. Dosud se při přípravě na takového lakování musí již nalakovaná část karosérie zakrýt mnoha metry čtverečními plastových fólií a desítkami metrů lepicích pásek a teprve pak se aplikuje vrstva jiné barvy na žádaná místa.

Unikátní postupy se zvolily také kvůli zlepšení ekologie: Například zbytkové částice laku z lakovacích komor se absorbují cestou takzvaného suchého odlučování. Při tomto postupu nahrazuje mletý vápenec dosud používanou vodu – tím nevzniká téměř žádný odpadní lakový kal. Systém čištění odpadního vzduchu mletým vápencem snižuje zbytky barev o více než 2 kilogramy na karoserii. Použitý mletý vápenec a v něm zachycené barvy se následně zhodnocují termicky a používají se k odsíření zplodin z teplárny v dceřiné společnosti Ško-Energo.