Automobily značky Tatra jsou skutečně známé téměř po celém světě. Nákladní vozy vyrábí již přes sto dvacet let. Firma na výrobu kolových dopravních prostředků ve městě Kopřivnice, které od roku 1919 vozí logo značky Tatra, však existuje již 170 let.

Dějiny tohoto strojírenského podniku se začaly psát v červnu roku 1850. Tehdy totiž v Kopřivnici místní rodák Ignác Šustala začal se svým podnikání. Zprvu se věnoval výrobě kočárů a bryček, později přibyla ještě výroba železničních vagonů.

V roce 1897 ve firmě, která několik let před tím dostala nové majitele, vznikl první osobní automobil nesoucí jméno Präsident, o rok později z bran kopřivnické továrny vyjel i první motorový nákladní vůz.

Poměrně málo známý je fakt, že v roce 1904 majitelé přenesli administrativní sídlo kopřivnického výrobce do Vídně a postupně se pro jeho vozy vžilo označení Nesselsdorfer Automobile odvozené od německého pojmenování Kopřivnice. Od roku 1911 se začalo na vozech používat logo NW a později i dvouhlavý orel s nápisem Nesselsdorfer. Jenže tato éra trvala jen poměrně krátce.

Zlomem v historii společnosti i značku Tatra se stal konec první světové války. "Podle zákona o tzv. nostrifikaci nové Československé republiky bylo administrativní sídlo firmy přemístěno zpět do Kopřivnice, a ta začala místo německého používat české označení Kopřivnická vozovka. Navíc od roku 1919 automobily vyrobené v Kopřivnici nesou značku Tatra, která vznikla během poválečných testů vozu typu U ve slovenských Tatrách. V názvu firmy se označení Tatra objevilo až v roce 1927, kdy se z Kopřivnické vozovky staly Závody Tatra, akciová společnost pro stavbu automobilů a železničních vozů. Jako ochranná známka bylo označení Tatra registrováno v polovině třicátých let dvacátého století," uvádí se v tiskové zprávě vydané k aktuálním výročí.

Dobový snímek Tatry 77Zdroj: Tatra

Dvacátá a třicátá léta minulého století byly pro automobilku velmi důležité a současně i úspěšné.  V roce 1923 tatrovácký konstruktér Hans Ledvinka tehdy navrhl unikátní systém podvozku známého jako „tatrovácká koncepce“, který je tvořen centrální nosnou rourou a výkyvnými nezávisle zavěšenými polonápravami, jenž je pro vozy Tatra typický dodnes. Stejný muž je také spolupodepsán pod slavnými aerodynamickými osobními vozy.

Jednalo se o modely T 77, T 87 a T 97. Zákazníci si ale oblíbili také nákladní automobily. Především typy T 27, T 82, T 85 či T 72. Ty mimo jiné tvořily páteř výzbroje Československé armády a vyvážely se do mnoha zemí.

Bez "osobáků" od roku 1998

V té době také Tatra stále vyráběla vozidla pro železniční dopravu. Příkladem je jedinečný motorový osobní vůz M 290 Slovenská strela, která se dochovala dodnes, a v současné době prochází náročnou renovací. Věnovala se však i produkci letadel a leteckých motorů, příkladem jsou sportovní letadla řady T 101/201, jež byly přímými předchůdci slavných čs. poválečných letounů Zlín řady Trenér.

Po druhé světové válce se role Tatry změnila. Jejím hlavním úkolem byla výroba těžkých nákladních automobilů pro civilní i vojenské použití v Československu. Žádané byly typy T 111, T 138, T 148, T 813 či T 815. Vedle toho pokračovala i výroba limuzín T 600 Tatraplán, T 603 či T 613. Výroba osobních aut skončila v roce 1998.

Po pádu socialistického zřízení pokračovala Tatra Kopřivnice ve výrobě modelů řady T 815. Postupně se ale začala orientovat také na jiné typy, které vyžadují zákazníci z různých sfér civilního trhu i vojenských jednotek. Proto Tatra začala do svých automobilů montovat i motory a převodovky zahraniční provenience. Expanzi na nové trhy pomohlo i nasazení vozů Tatra během vojenských operací Pouštní štít a Pouštní bouře v Iráku na začátku 90. let v barvách československé a americké armády. Právě zkušenosti z Blízkého východu se v polovině onoho desetiletí promítly do projektu T 816 LIWA, díky kterému automobilky získala první velký kontrakt z jiných než do té doby tradičních trhů.

V roce 2004 spatřily světlo světa dvě zcela nové modelové řady. Jednalo se o T 815-7 (Force) a T 810 (Tactic). Při konstrukci obou typů konstruktéři vycházeli z požadavků na moderní vojenské vozy. Pro logistiku je využívá zejména Česká armáda, ale významné místo si však našly i v civilním sféře, především u hasičů a záchranářů.

Nejvýznamnějším mezníkem ve fungování kopřivnické továrny za poslední desetiletí bylo její převzetí českými vlastníky v roce 2013. Došlo k restrukturalizaci společnosti a stabilizaci i k jejímu napojení na přední české holdingové skupiny Czechoslovak Group a Promet Group prostřednictvím vlastníků Michala Strnada a Reného Matery. 

Nyní Tatra Trucks vyrábí čtyři standardní modelové řady na třech podvozkových platformách, a spolupracuje s firmami holdingu Czechoslovak Group na speciálních vojenských vozidlech. Modelová řada Tatra Phoenix je od roku 2011 stěžejním prvkem civilního výrobního programu těžkých nákladních vozidel.

Tatra Force je určena především pro ozbrojené síly, hasiče a záchranáře, ale nachází své uplatnění i v těžebním a stavebním průmyslu. Obchodní řadu Tatra Tactic představují střední nákladní automobily s žebřinovým rámem s tuhými portálovými nápravami vlastní konstrukce především pro vojenské účely. Obchodní řada Tatra Terra je pomyslným pokračovatelem legendárního modelu T 815. Základem je opět originální tatrovácký podvozek opatřený modernizovanou kabinou a vzduchem chlazenými motory TATRA i tatrováckými převodovkami. Vozidla Terra jsou určena především pro hasiče a stavební průmysl.