Druhý pokus o proražení hranice se odehrál v noci 24. července 1953. To už se k Uhlíkovi, jeho manželce a dvou dětem, přidali kromě Libuše Cloud a Waltera Hory dále i Václav Krejčeřík, Horův kolega, a Josef Písařík, bývalý sedlák hledaný tajnou policií StB.

V transportéru, který byl zamaskován chvojím, tak bylo celkem osm lidí. Úplně vzadu u střílen seděli Hora a Krejčeřík, opět vybaveni ukradenými samopaly. Jelikož měli oba muži vojenskou hodnost, v případě zadržení by je pravděpodobně čekal trest smrti.

Když skupina těsně nad ránem dojela k osadě Lísková hned na pomezí hranic se Západním Německem, jedna z hlídek hraniční stráže si přibližující se ho transportéru všimla a vydala pokyn k zastavení vozidla.

Uhlík na pokyn hlídky zpomalil a už to vypadalo, že dokonce zcela zastaví. V tom však podřadil a sjel ze silnice, vozidlo spustil z kol na pásy a plnou rychlostí prorazil celkem tři drátěné zátarasy. Ke štěstí posádky se překvapená stráž ani nepokusila na unikající vůz vystřelit.

Po překonání hranice Uhlík pokračoval ještě asi třicet kilometrů, jen aby se dostal co nejdál. Nakonec zastavil až německým celníkům a hlídce americké armády.

Konec dobrý, všechno dobré

Na území Německa celá skupina požádala o politický azyl a možnost vycestovat do USA, přičemž se z jejich odvážné akce stala mediální senzace.

Američané začali podomácku upravený transportér nazývat jako „tank svobody". Při cestě do USA jej Uhlík vzal dokonce sebou a vozidlo tam sloužilo k propagaci rádia Svobodná Evropa.

Část posádky se s „tankem svobody“ ukázala i v populární americké televizní show Eda Sullivana.Zdroj: Hoover Institution

Všichni zúčastnění po útěku prožili nový a spokojený život v různých profesích. Za motoristickou zmínku určitě stojí život Waltera Hory, který až do svého důchodu pracoval v automobilce Chevrolet.

Václav Uhlík pak svůj „tank svobody" daroval muzeu Henryho Forda, kde byl vystaven několik desítek let. Dnes ho vlastní soukromý sběratel z Michiganu.

Přestože se tento případ útěku za železnou oponu může zdát ojedinělý, existují i další případy, kdy se se lidé pro útěk na západ rozhodli použít určitý typ obrněného vozidla.

Všechny takové vozy jsou proto od této doby nazývány jako „tanky" či „auta svobody".