Osmdesátá léta byla v Německu zlatou érou malých firem, které se pokoušely na silnice dostat své sportovní vozy. Jednou z nich byla i společnost Srba Mladena Mitroviče jménem Speed & Sport Cabrio-Verdecke GmbH. Jak název napovídá, specializovala se na střechy pro kabriolety.

Sám majitel měl ještě jeden zajímavý koníček. Na začátku sedmdesátých let byl ve Stuttgartu uznávaným závodníkem s modely autíček na autodráze. Možná právě tam ho napadlo, že by mohl postavit vlastní vůz z kompozitních materiálů, tedy že na karoserii použije uhlíkem vyztužený plast (CFRP). Ten dnes najdeme v řadě luxusních sportovních aut, tehdy byl ale vzácností.

Mitrovič postavil vůz Kodiak F1 a dokonce jej v roce 1983 hrdě předvedl na autosalonu ve Frankfurtu. Stalo se tedy ještě před tím než Porsche ukázalo svůj supersport s označením 959 a tak lehký vůz se vzhůru výklopnými dveřmi vzbudil značný rozruch mezi laiky i mezi novináři. Ti si také všimli, že se docela podobá tehdy modernímu prototypu Mercedes-Benz C111. Inspiraci z toho auta si vzali i další výrobci, třeba německé studio Isdera s modelem Imperator 108i.

Kodiak F1

Plán byl jasný – Mitrovič bude stavět vozy na zakázku a podle přesných specifikací daného klienta. Ve Frankfurtu představený kus měl hlavně ukázat, co vše je jeho firma schopná zvládnout. Dvoumístný vůz na trubkovém rámu a s kompozitní karosérií vážil jen okolo jedné tuny. Přitom ho poháněl uprostřed uložený motor od Chevroletu. Osmiválec dával výkon 348 koní a síla proudila na zadní kola.

Výpis použitých dílů na Kodiaku F1 působí opravdu luxusně. Řadilo se pětistupňovou manuální převodovkou z dílny ZF. Brzdy samozřejmě dodalo Brembo. Auto stálo na pneumatikách Pirelli P7R se šířkou 12“ palců vzadu. Podvozek od výrobce Koni byl nastavitelný. Posilovač řízení pocházel z dobového BMW řady 7 a auto se ovládalo pomocí volantu značky Momo. Zadní světla si Mitrovič vzal z Porsche 944.

Nejvtipnější výbavou je ale audiosystém o výkonu 300 wattů, které měl 22 reproduktorů. Jen těžko si lze představit, kam se vešly.

Pár let po představení v roce vznikl druhý prototyp. Byl hotový v roce 1985 a tentokrát měl za zády cestujících usazený motor Daimler-Benz o objemu rovných šesti litrů. Jednotka dodávala brutální výkon 550 koní, což bylo na tehdejší dobu zjevení.

Kodiak F1

Auto s tímto motorem mělo akcelerovat z nuly na 200 km/h pod 10 sekund. U prvního prototypu se přitom uvádí akcelerace z nuly na 100 km/h za dnes ne příliš zajímavých 5,2 sekundy.

Kolik modelů Kodiak F1 se Mitrovičovi podařilo vyrobit se zdroje rozcházejí. Obvykle se hovoří o dvou kusech, prý ale existovalo celkem šest a o čtyřech z nich se nic neví. Zbývající už mají trochu jasnější osud.

Jeden vůz je už od 80. let zaparkovaný v garáží švýcarského sběratele aut. Druhý měnil majitele a před pár lety se dokonce objevil na prodej na aukčním portálu eBay. Měl registrační značku z Kalifornie, teď zřejmě bude ve Velké Británii. Každopádně to znamená, že šance potkat Kodiak F1 na silnici je stejně tak velká, jako potkat medvěda kodiaka v Brdech.