Chybou se navíc v případě Willysu myslí docela zásadní konstrukční nedostatek, který mohl vcelku snadno vyústit v nehezkou nehodu. „Pradědeček Jeep“ totiž při brzdění poměrně prudce zatáčí doleva a tuto jeho snahu musí řidič vyrovnávat silnými korekcemi volantem. O této zajímavé vadě se hezky rozepsal americký web Jalopnik.

Velmi dobře je tento jev vidět na dobovém videu z Berlína v roce 1945. V čase 1:02 přijíždí americký voják ke kameře, prudce brzdí a musí silně cuknout volantem, aby vůz udržel v přímém směru.

Co za tím stojí

Důvod, proč Willys při sešlápnutí brzdového pedálu zatáčí ostošest, spočívá v uložení jeho řízení. Stejně jako prakticky všechno na legendárním druhoválečném Jeepu, je i řízení dokonale jednoduché. Pohyb volantu se přenáší do převodky řízení se šnekovým převodem.

Z převodky pokračuje táhlo řízení, které pohyby dopředu a dozadu přenáší sílu na přepákování uchycené přímo na tuhé přední nápravě a odsud táhly ke kolům. A právě v přepákování na přední nápravě – které má podobu písmene „L“ – se ukrývá celý problém.

Rozkres dílů přední nápravy a řízení.

Je poměrně notoricky známou skutečností, že tuhé nápravy mají při akceleraci nebo brzdění tendence rotovat okolo vlastní osy. To je vcelku jednoduchý a fyzikálně daný fakt. Při brzdění s tuhou nápravou se celá náprava snaží otáčet po směru jízdy a uložení v listových perech jí to do určité míry dovolí.

Jenže problém je, že přímo na nápravě je také zmíněné přepákování řízení. Takže ve chvíli, kdy se celá náprava pootočí v uložení, změní se natočení onoho velkého ocelového „L“ a tím pádem i natočení předních kol. Výsledkem je, že Willys při zpomalování zatáčí doleva a čím je zpomalování silnější, tím je silnější i snaha zatáčet.

Přední náprava s řízením.

Celý jev by pochopitelně mohl fungovat i obráceně. Pokud bychom Willys rozjeli na zpátečku a zabrzdili, bude se řízení stáčet naopak doprava, neboť náprava bude v uložení rotovat na druhou stranu.

Proč to vůbec vzniklo

Je samozřejmě na místě se ptát, jak je vůbec možné, že se vojákům na frontu dostal vůz disponující takto nebezpečnou vadou v konstrukci. Bohužel válka nedovolovala příliš dlouhý vývoj a také nelze popřít, že dané řešení je vůbec nejjednodušší možné.

Řešení tohoto problému přineslo až pozdější přesazení přepákování řízení na nosný rám nad přední nápravou. Sériové výroby se však tento systém dočkal až u civilního modelu CJ-2A. Za války bylo totiž nepřípustné, aby se Willysy na frontu dodávaly se dvěma typy řízení. Výrazně by to zkomplikovalo jejich servisovatelnost na frontě a případnou záměnu dílů mezi vozy.

Pozdější provedení řízení s přepákováním na rámu.

Pokud vás zajímá historie předchůdce moderních Jeepů, kterého dokonce generál George Marshall označil za "největší americký příspěvek modernímu válečnictví", doporučujeme vám níže uvedené články.