Liberečtí hasiči mají unikátní obojživelník. Ve vodě nesmí zapomenout na špunty

Liberecká hasičská stanice ve svých velkých garážích ukrývá zajímavý stroj. Pásový Hägglunds Bandvagn 206 vznikl původně jako speciál pro švédskou armádu. Díky svým schopnostem v terénu se ale ujal i ve službách záchranných sborů. Liberečtí hasiči ho měli jako první v Česku.

„Je to kus z roku 1997. My jsme ho koupili v roce 2007 a podstoupil přestavbu. Od té doby vyjel zhruba ke třicítce zásahů,“ vysvětluje mi Radek Musil, velitel čety. Tři desítky výjezdů za 12 let se nemusí zdát mnoho, ale místní hasiči na svůj obojživelník nedají dopustit. „Velmi nám pomáhal při záplavách na Višňové v roce 2010. O tři roky později se zapojil při povodních na Mělnicku,“ dodává Musil.

Právě obojživelnost vozu si hasiči vyzkoušeli během záplav. Bandvagn nemá vodní šroub, k jeho pohybu ve vodě slouží pásy. I proto pluje velmi pomalu, obvykle okolo 3 km/h. Navíc nesmí do proudu, ideálem je klidná hladina. Na to přišli hasiči, když s ním překonávali řeku Smědá. Vůz chvíli táhl proud, o pár desítek metrů dál se ale zastavil o mělčinu.

Sběratel má dvoutaktní závodní tým. Jeho pracovitý Barkas ale jede na čtyři doby

Pásy umožňují nejen pohyb ve vodě a v těžkém terénu, ale také na sněhu a ledu. „Máme speciální trny, které se namontují na pásy a pak se může pohybovat třeba po zamrzlé vodě. Tloušťka ledu se tolik řešit nemusí, protože jednak pásy dobře rozloží hmotnost, jednak se vůz nepotopí. Vždy je ale nutné namontovat plastové špunty, které zabrání vodě vniknout dovnitř. Hägglunds je totiž vybaven otvory na její odtékání, když by ji po brodění bylo potřeba vypustit z kabiny,“ vysvětluje velitel. Na palubě je ale i čerpadlo, kdyby voda tekla do interiéru příliš rychle. Pro nejhorší situaci je připraven nouzový poklop na střeše v přední i zadní části stroje.

Zdroj: HZS Liberec
Obojživelník se může pohybovat hlavně v klidných vodách.

Stroj o hmotnosti 4,5 tuny pohání naftový šestiválec Ford Cologne o objemu 2,8 litru a výkonu 99 kW. Na rozdíl od některých „pásáků“ se neřídí pákami, ale běžným volantem. Řadí se automatem. Poháněný je i přívěs. O spojení s ním se stará hydraulika a sílu převádí kardan. Celkem Hägglunds měří 6,9 metru na délku.

Radek Musil stroj přímo neřídí, na to jsou v Liberci strojníci. Ti díky jednoduchosti „pásáku“ mohou projít jen kratším školením. Zkušenosti s Bandvagnem už posbíral Jan Pipiš. „Ono se to nezdá, ale na silnici jde o docela rychlou mašinu. Jede až 60 km/h, to jsem s ním uháněl po rychlostní silnici. Samozřejmě je to docela hlučný a taky reakce na řízení jsou poměrně pomalý, protože ovládáte pásák a ne běžný auto s kolama. Ale na všechno jsem si rychle zvyknul,“ popisuje, když se v obojživelníku proháníme okolo hasičské stanice.

Chtěl pár motorek, nakonec jich bylo 300. Teď má největší české muzeum veteránů

„Rozhodně to ale není tak, že by vůz stál a čekal na zásah. Používáme ho třeba i na přepravu materiálu nebo mužstva. Do přední kabiny se vejde strojník a dalších pět lidí, vzadu jsou lavice připravené pro 12 lidí. Nebo se dozadu dají dát tři nosítka pro zraněné. Přívěs také dokáže uvézt až dvě tuny materiálu,“ vyjmenovává Radek Musil s tím, že Hägglunds hasičům slouží třeba k tahání zásob nebo k zimní přepravě mužstva na cvičení.

Zdroj: Jan Markovič
Jan Pipiš bere Hägglunds do akce.

Liberečtí hasiči si základní opravy na voze provádí sami. Za většími ale musí dojíždět k firmě u Pece pod Sněžkou, která pro ně zajistila i první přestavbu z vojenského stroje na hasičský speciál. Jde o specializovanou společnost, v jejíchž barvách můžete v zimě stroje Hägglunds také potkat. Vozy připravila i pro krkonošskou taxislužbu.

Schopností švédského obojživelníku si už všimli i kolegové z Moravskoslezského kraje. Proto si objednali také dva kusy, které už provozují. Liberečtí by nejraději vozový park posílili o další kus, který by se jim určitě hodil. „Na Semilsku nebo v Jilemnici by našel využití. Ale nejsou finance. My bychom teď potřebovali náš vůz poslat alespoň na repasi. Větší problémy s ním nejsou, ale přece jenom jde už o víc než 20 let staré vozidlo a to se občas může projevit,“ vysvětluje velitel.

Z vraků aut složil závodní traktor. Někdy je to o blatníky, říká jeho řidič

Problémem jsou například pásy, které na pevném povrchu rychle odcházejí. Na delší vzdálenost tak hasiči stroj převážejí na vleku. Během akce se jim už také stalo, že praskl převod mezi přední a zadní kabinou. Hägglunds je ale schopný jet jen s pohonem v jedné části a tak zatím hasiče nikde nikdy nenechal.

Zdroj: Jan Markovič
Do poháněného přívěsu se vejde 12 lidí nebo tři nosítka. Naložit lze dvě tuny materiálu.

Patří tak i nadále k nejoblíbenějším strojům na stanici a je cítit, že jsou na něj místní hasiči do jisté míry hrdí. Není divu, když si ho od nich půjčují i kolegové. Třeba na focení charitativních kalendářů nebo na výstavu hasičské techniky.

Prohlédněte si přiloženou fotogalerii, kde najdete Hägglunds Bandvagn 206 v akci v těžkém terénu i na vodě.