Škodu 1000 MB všichni známe jako čtyřdveřový sedan, který navíc poprvé u škodovek uvedl konstrukci samonosné karoserie a zároveň nově využíval takzvanou koncepci „všechno vzadu“, tedy motor vzadu a pohon zadních kol. Již na začátku vývoje „embéčka“ v roce 1959, ještě pod označením Škoda 990, ovšem vznikly další rozdílné verze nového modelu včetně kombíku, kupé a právě také otevřeného roadsteru.

Zatímco tedy Škoda nabízela svůj sportovní model Felicia, inženýři již pracovali na dalším elegantním otevřeném voze, který dostal projektové označení 991 Roadster.

S plátnem nebo „hardtopem“

Karoserie vznikla v závodě Škody v Kvasinách, a ačkoliv tvary již připomínaly budoucí sedan 1000 MB, podobně jako u zbytku prototypů této řady připomínala přední maska vozu spíše upravenou a jednodušší tvář již vyráběné Škody 100. Rozdílem byl přitom jinak tvarovaný přední nárazník a výše vsazená světla. Záď nicméně už dostala tradiční svislé lampy a mřížku pro odvod tepla z motoru.

Kabriolet byl čtyřmístný s rozložením míst 2+2 a pasažéři vzadu měli pro sebe nedělenou lavici. Sedačky byly ke všemu potaženy koženkou, kdyby řidiče náhodou zastihla přeháňka a nestihl natáhnout plátěnou střechu.

Ve výbavě se ale měl objevit i pevný hardtop, tedy nasazovací plechová střecha s klenutým zadním oknem. S touto „pokrývkou“ vážil Roadster 832 kg, při použití klasického plátna 808 kg. Na délku pak měřil 4115 mm, na šířku 1610 mm a na výšku 1380 mm (s nataženou střechou), rozvor čítal 2400 mm.

Do zádi byl uložen nový litrový čtyřválec, používající dvojici karburátorů Jikov. Ten zajistil výkon 48 koní (35 kW) a točivý moment 72 Nm. Na zadní kola poté sílu přenášela čtyřstupňová manuální převodovka.

Roadster s pevnou střechou dokázal jet maximální rychlostí 128 km/h, přičemž s plátěnou variantou se rychlost lišila jen minimálně. V otevřeném stavu už ale rychlost klesla na 117 km/h. Z rychlení z nuly na 100 km/h nebylo kdovíjaké, trvalo 23 vteřin.

Vyrobený prototyp byl i vcelku rozsáhle testován a najezdil přes 24 tisíc kilometrů. Výsledky ovšem nevypadaly vůbec dobře. Roadster vykazoval nedostatečnou torzní tuhost, jelikož nosné části karoserie nebyly nijak zesílené, aby vyrovnaly absenci střechy.

Po září roku 1961 tak byla zkušební verze využívána zejména zaměstnanci Škody k pracovním účelům, jelikož projekt otevřeného „embéčka“ neměl stále zajištěnou budoucnost a nevědělo se, jestli bude mít práce na zpevnění karoserie vůbec smysl. Říká se, že prototyp Škody 991 Roadster tak mimo čas zajišťoval převoz dokumentů mezi pobočkami automobilky a prý rozvážel i jídlo. Přezdívalo se mu proto „svačinář“.

Další zajímavostí mimochodem je, že na prototypu 991 Roadster se už tehdy objevily nápisy Favorit, jelikož o tomto názvu se přemýšlelo pro celou modelovou řadu, ještě před schválením označení 1000 MB. 

Ještě jedna šance

Mimo projekt 991 Roadster vznikl krátce poté i další prototyp tentokrát označený Škoda 990 Roadster. V základu bylo vše stejné, pouze se lišila přední maska, která už více připomínala klasické „embéčko“ s lampami zapuštěnými vysoko do blatníků a chromovanými lištami na masce. Pevný hardtop byl pak z lehčího laminátu. Vůz měl navíc pravostranné řízení a zřejmě byl tedy určený jako testovací vůz pro export.

Menší změnou bylo i použití litrového čtyřválce pouze s jedním karburátorem. Tento prototyp koneckonců zažil ještě více testovacích kilometrů, přesněji přes 51 tisíc. I přesto se bohužel inženýrům nepodařilo včasně a efektivně vyřešit nedostatečnou tuhost karoserie, takže byl vývoj předčasně ukončen.

Oběma prototypům vlastně přineslo zánik také samotné vedení škodovky, které nepočítalo s tím, že by při sériové produkci modelové řady 990 musely být karoserie Roadsterů dodatečně vyztužovány. Tím by se pochopitelně snižovala rychlost produkce a zvyšovaly náklady na výrobu.

Torzní tuhost Roadsterů byla opravdu mizerná, o čemž se nakonec přesvědčili i dva testovací piloti, kteří s Roadsterem 990 havarovali. Smyk na mokré vozovce poslal vůz do příkopu a při nárazu na jeho hranu se karoserie doslova zlomila.

Prototyp byl poté částečně opraven a následně prodán do soukromých rukou. Nový majitel unikátní Roadster v roce 1963 kompletně renovoval a dokonce se ho podařilo přihlásit do provozu. Nyní má vůz tyrkysový lak a občas se objevuje na veteránských akcích.