Primát v použití aribagů v osobních vozech patří americkým automobilkám. V roce 1971 vyrobil zkušební sérii aut s tímto bezpečnostním prvkem Ford, následující rok se začaly s airbagem běžně nabízet Chevrolety Impala. Nicméně, velkou zásluha v této oblasti zvyšování bezpečnosti osobních aut patří značce Mercedes-Benz.

Na to, jak vypadá rozvinování airgabu, se můžete podívat do naší fotogalerie.

Jak automobilka připomíná v tiskové zprávě, právě před 40 lety - v prosinci 1980 se uskutečnila předpremiéra airbagu řidiče a předpínačů bezpečnostních pásů.  A hned poté bylo zákazníkům dodáno několik prvních sedanů Třídy S (modelová řada 126) s touto novou technikou.

Airbag společně vyvíjely tehdejší společnosti Daimler-Benz AG a Bosch. V lednu a únoru 1981 sjelo z montážní linky již více než 100 vozidel Třídy S s novými bezpečnostními systémy. Veřejná světová premiéra následovala ve dnech 5. až 15. února 1981 na mezinárodním autosalonu v Amsterdamu. Kombinace obou systémů se zpočátku dodávala výhradně pro Třídu S a
kupé SEC jako výbava na přání za cenu 1525.50 západoněmeckých marek.

Nápad se rychle uchytil: Již v roce 1982 se airbag a předpínače bezpečnostních pásů dodávaly jako výbava na přání pro veškeré osobní vozy Mercedes-Benz. Do roku 1992 se stal airbag řidiče standardní výbavou ve všech modelech značky. V roce 1994 rozšířil standardní bezpečnostní výbavu airbag spolujezdce vpředu. Následující roky přinesly zavedení řady dalších airbagů. 

Ochranný vzduchový vak se před cestujícím rozvine během několika milisekund. Senzory rozpoznají mimořádně intenzivní zpomalení, k němuž dochází při těžké čelní kolizi, a dají pokyn k zapálení nálože aktivující bleskurychlé naplnění airbagu. Vznikající směs plynů, která tehdy obsahovala především dusík, nafoukne speciálně koncipovaný textilní vak – airbag. Ten nabízí nejlepší možnou ochranu v kombinaci s bezpečnostním pásem. Oba prvky společně zpomalí pohyb horní části těla sedící osoby.

Ochrana díky airbagu se podstatně zlepší díky součinnosti s předpínači bezpečnostních pásů. Ty reagují na signál ze stejného senzoru jako airbag řidiče. I v tomto případě se aktivuje řízená pyrotechnika. Zapálením speciální nálože se během několika milisekund pevněji přitáhne automatický tříbodový bezpečnostní pás, který bývá v mnoha případech veden kolem horní části těla spíše volněji. Řidič a spolujezdec vpředu pak mají těsnější kontakt s plochami opěradel a sedadel.

Vývoj však pokračoval i poté: V roce 2002 rozšířili inženýři pyrotechnické předpínače bezpečnostních pásů o elektronickou variantu - systém preventivní ochrany cestujících PRE-SAFE®. Na rozdíl od pyrotechnicky aktivovaných předpínačů lze předpínače systému PRE-SAFE® používat opakovaně. Pokud k hrozící nehodě nakonec nedojde, bezpečnostní pás se následně znovu uvolní.

První airbagy řidiče měly v nafouknutém stavu objem 60 až 70 litrů. Analogicky probíhal vývoj u airbagu spolujezdce vpředu, který byl představen v roce 1987 na mezinárodním autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem a zabíral kompletní schránku před sedadlem spolujezdce vpředu.

Obětí dopravních nehod ubývá…

Specialisté se pokusili vypočítat pozitivní vliv jednotlivých systémů a opatření na nehodovost. Pro ilustraci: V roce 1980 přišlo v rámci celé německé silniční dopravy (Spolková republika Německo a NDR) o život 15 050 osob, z toho bylo 6915 cestujících
v osobních vozech. V roce 2000 jsou příslušné ukazatele 7503 a 4396 osob a o dalších dvacet let později si rok 2019 vyžádal v Německu 3046 obětí dopravních nehod, z toho 1346 zahynulo v osobních vozech. Vzhledem k tomu, že počty vozidel na silnicích v uvedených obdobích rostly, jsou uvedená čísla mimořádně přesvědčivá. I pokud se převedou na počet obětí dopravních nehod, přepočtený na 10 000 vozidel: V roce 1980 byl tento ukazatel 4,5, v roce 2000 klesl na 1,4 a v roce 2019 dokonce na pouhých 0,5.

Komponenty airbagů se v průběhu let zmenšovaly, aniž by tím byla dotčena bezpečnost. Kompaktní rozměry jsou také zásadním předpokladem pro uložení vzduchového vaku i na jiná místa, než je volant nebo odkládací schránka. Vývojáři se touto cestou vydali z toho důvodu, že čelní náraz, zmírňovaný prvními airbagy, představuje jen jeden z mnoha rozmanitých scénářů nehod.

V roce 1995 obdržela Třída E modelové řady 210 do své výbavy boční airbagy. Okenní airbag doplnil rozsáhlý ochranný systém od roku 1998. V roce 2001 následoval boční airbag chránící hlavu a hrudník, v roce 2009 kolenní airbag a v roce 2013 boční airbag pro ochranu hrudníku a pánve, airbag v sedáku sedadla a mimořádně malý airbag v bezpečnostním pásu. Generátory plynu tzv. adaptivních airbagů umožňovaly ve Třídě S modelové řady 221, představené v roce 2005, dva stupně aktivace airbagu v závislosti na intenzitě nárazu.

V roce 2020 představená Třída S modelové řady 223 dostala další airbagy. Světovou premiéru oslavily například zadní airbagy. Čtyřicet let po zavedení airbagu řidiče používají zadní airbagy zcela nový koncept plnění s trubkovitou strukturou. Díky tomu je poprvé možné nabídnout čelní airbagy pro obě krajní zadní sedadla. Tyto airbagy výrazně snižují zatížení hlavy a šíje připoutaných cestujících při těžkých čelních kolizích.

Zejména v kompaktních vozech se letos začaly nabízet rovněž středové airbagy, jejichž úkolem je od sebe oddělit při bočním nárazu těla obou předních cestujících. Například německá společnost ZF pak pracuje také na vývoji airbagu, který by se rozvinoval zvenčí z prahu vozidla. Tím by se zmenšily následky při bočním nárazu.