Jestli lze nějakou automobilovou značku označit za usedlou, pak je to bezesporu Volkswagen. I když se tu a tam vytasí s nějakým módním výstřelkem, snaží se držet linii, německý styl a tradiční barevná schémata. V polovině devadesátých let se ale objevilo auto, které vše rozbouralo. A to tak moc, že dodnes budí na silnici vášně. To auto se jmenovalo Volkswagen Polo Harlekin.

Jeho příběh ale sahá mnohem hlouběji než do roku 1995, kdy spatřil světlo světa. První pozoruhodně barevný Volkswagen byl Brouk, který se objevil zhruba v polovině šedesátých let v reklamě. Známé auto s červenou střechou, tmavěmodrou kapotou, bleděmodrými dveřmi a zeleným blatníkem mělo dokazovat, že na něj lze při opravách použít i starší díly, protože se Brouk časem nemění a tím majitel ušetří.

Byla to vtipná reklama, ale časem se na ni zapomnělo. Až se v roce 1995 dostala do rukou marketingovým specialistům Volkswagenu, kteří se ji rozhodli zužitkovat. Poté, co záměr schválil i sám nejvyšší boss Ferdinand Piëch, vyrobila továrna dvacítku bláznivě barevných Volkswagenů Polo třetí generace, aby je ukázala nejen v reklamě, ale i na automobilových výstavách.

Dobová reklama na barevného Brouka, která dala vzniknout myšlence VW Polo Harlekin.
Tato reklama ze šedesátých let byla inspirací pro Polo Harlekin.

Nikdo asi příliš nečekal s jakým nadšením se vůz u veřejnosti setká. Reakce byly tak bouřlivě pozitivní, že Volkswagen neváhal a velmi rychle vyrobil limitovanou sérii čítající pouhých tisíc kusů. Ta se bleskově vyprodala a tak se vyrábělo dál, až vzniklo 3500 kusů. Celkem 500 aut si přitom lidé nekoupili, ale vyhráli je v soutěži s řetězcem McDonnald´s. Velký zájem byl také ve Velké Británii, pro kterou se postavilo dalších 2500 kusů s řízením na pravé straně.

Ještě než se barevné Polo dostalo do výroby, ve fabrice mu interně přezdívali Harlekýn. To proto, že svým vzezřením připomínalo rozvernou figuru z italské commedie dell´arte. Nebylo nic jednoduššího než pak přezdívku přetavit do jasného označení pro speciální edici. Volkswagen Polo Harlekin byl na světě.

Jistě vám vrtá hlavou, jak se takové auto vyrábělo. Lakovat každý díl samostatně by stálo obrovské peníze a spoustu času a tak by se Polo Harlekin zásadně prodražilo. Tak to samozřejmě nebylo. Při bližším zkoumání zjistíte, že jsou na voze použity jen čtyři pastelové barvy, tedy modrá Chagall, červená Flash, žlutá Ginster a Pistachio zelená. Volkswagen tedy vyrobil čtyři auta ve čtyřech barvách a pak jim jednoduše prohodil díly.

Z tohoto důvodu také existovaly čtyři základy, jejichž barvu by mělo mít auto zapsanou v technickém průkazu. Ty lze určit pomocí dílů střechy, C-sloupku a prahů, jenž mají stejnou barvu, neboť byly už na výrobní lince svařené spolu a lakované v jeden moment. Aby to bylo složitější, u červeného a pistáciového základu najdete opakující se barvu na nárazníku, předních levých dveřích a víku kufru, zatímco na žlutém a modrém základu se opakuje pouze barva nárazníku a levých předních dveří, ale víko kufru má shodný lak s levým předním bokem. Pro představu si prohlédněte následující schéma:

Volkswagen Polo Harlekin
Toto jsou čtyři varianty, ve kterých jste mohli Harlekin dostat. Šlo o náhodu, který na vás vyjde.

Fakt, že bylo nutné vyrobit vždy čtyři vozy a jejich díly pak proházet, znamenal i to, že si zákazník nemohl vybrat, jakou variantu dostane. Nešlo říci, že chcete třeba pistáciový základ a k tomu červené dveře vpředu vpravo a modré dveře vzadu vlevo. Prostě jste jen podepsali objednávku a pak auto převzali.

Uvnitř na vás ale ještě čekal barevně pojatý interiér, i když ne tolik bláznivě. Všechny modely Volkswagen Polo Harlekin dostaly specifické potahy sedadel s barevný vzorem a také svou vlastní hlavici páky manuální převodovky. Označení Harlekin v rozverném fontu se objevilo nejen na ní, ale i na zádi auta. Do vozu se montovaly všechny benzinové motory od litru, přes jedna-čtyřku i klasickou jedna-šestku.

Volkswagen byl úspěchem Harlekinu tak potěšen, že se rozhodl v podobném barevném schématu vyrobit ještě další auta. Na trh v USA tak například poslal model Golf Harlequin (tentokrát psáno anglicky) s tím, že Američané neměli šanci si pořídit Polo určené jen pro Evropu a tak budou po barevném Golfu lační. To se ale přepočítal. Tamní dealeři objednali jen 264 kusů a některých se nemohli vůbec zbavit. A tak v hrůze z prodělaných peněz dokonce sáhli k opačnému postupu fabriky, když ze čtyř Harlequinů výměnou dílů vyrobili čtyři auta v jednolitém odstínu.

Paradoxem je, že i když bylo Polo Harlekin unikátním projektem Volkswagenu a jde o raritní model, na který na ulici jen tak nenarazíte, není nikterak sběratelsky zajímavý. Aktuálně se jeden zachovalý kousek prodává v Česku za 16 tisíc korun. Pár se jich dá koupit i v Německu, ale ani tam se za ně neplatí horentní sumy. Možná se ale nálada sběratelů jednou obrátí a pokud si jeden ztřeštěný Harlekin pořídíte do sbírky, budete na něm třeba i moci jednou vydělat.