"Svézt už se s ním asi nikdo moci nebude. Hrozilo by totiž odpadnutí některých dílů,"… Takovou informaci jsem získal v muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi, kde stojí automobil, který během svého života vystřídal několik jmen. Původně se jednalo o projekt Škody 724, pak se kupé během klatovské Rallye Vltava v roce 1971 prezentovalo jako Škoda 110 Vývojová studie, následně získalo jméno Škoda Super Sport a nakonec bylo pro účely natáčení filmu přejmenováno na Ferat Vampire RSR.

Na to, jak vypadá dnes, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

V roce 1981 ovšem nešlo o pouhou změnu názvu. Auto získalo také jiný design, jehož autorem byl výtvarník Theodor Pištěk. Tento muž, který získal sošku Oscara za kostýmy pro Formanův film Amadeus, měl za sebou i kariéru automobilového závodníka. Tudíž se nepouštěl na zcela neprobádané území.

Faktem je, že po jeho zásazích původně poněkud nesourodý vůz získal výrazně atraktivnější linie. Co všechno změnil? Bylo toho docela dost. Auto přišlo o výklopnou rampu se šesticí (!) předních světlometů, která byla nahrazena klasickými obdélníkovými světly, na přídi se objevil klasický velký nárazník. Na zadní partii se k původním třem přidaly další vodorovné žaluzie a navíc ještě obří přítlačné křídlo. Místo série kruhových světel byla na zadním čele namontována koncová světla ze Škodovek řady 105/120.  Po natáčení ale byly tato světla, stejně jako žaluzie za kabinou zase odstraněny. Jinak ale vůz zůstal ve "filmové" podobě.

Originální Škodu Super Sport si můžou návštěvníci prohlédnout jen na dobových fotografiích, případně ve formě malé makety. I ta je součástí sbírek škodováckého muzea.

Zde si můžete vůz prohlédnout na záběrech přímo z filmu: 

Zdroj: Youtube

Pro potřeby filmařů se měnila také technika. Původně malou čtyřmetrovou  Škodu Super Sport s laminátorovu karosérií poháněl atmosféricky plněný zážehový čtyřválec s objemem 1107 cm3. Ten umožňoval dosažení maximální rychlosti 180 kilometrů v hodině a zrychlení z nuly na stovku lehce přes 15 sekund. Později ho nahradil výkonnější agregát, který už měl přes sto koňských sil a dovoloval překonat hranici dvou stovek kilometrů v hodině. Ovšem pouze se zaklapnutou světelnou rampou.

Motor z těl zvířat…

Ve filmu pak už vůz jezdí s agregátem ze Škody 130 RS. Samozřejmě také má jiné lakování (původní bílou nahradila černá s kontrastními červenými proužky) a jiná kola. Další původní technická řešení, mezi které patřily směrem vzhůru se vyklápějící kabina s směrem dozadu odklopitelný kryt motorového prostoru, ovšem zůstaly.

Jelikož mělo auto motor umístěný před zadní nápravou a vpředu poměrně velký zavazadlový prostor, mohli si tam filmaři dovolit umístit "živočišný" motor. Jeho autorem byl další světoznámý umělec - Jan Švankmajer. Prý použil opravdové svaly a vnitřnosti zabitých krav. Celek byl navíc díky mechanickému systému tvořeného táhly a vačkami schopen pulsovat a vyvolávat tak dojem živoucího organismu. Do něj měla proudit krev, kterou vůz skrze plynový pedál vysával z chodidla řidiče. Právě toto palivo pak stálo za mimořádnými jízdními vlastnosti modelu automobilky Ferat.

Bohužel se to tehdy socialistickým cenzorům zdálo příliš naturalistické, a tak tato partie vozu není ve filmu prakticky viditelná.

Úsměvnou historkou z natáčení je také fakt, že herci, kteří se ve filmu střídají za volantem (třeba Petr Čepek nebo Dagmar Veškrnová - Havlová) ve skutečnosti neměli řidičské oprávnění. A tak drtivou většinu z celkem 1500 kilometrů, které auto během natáčení filmu najezdilo, odřídil zkušební jezdec automobilky Škoda Stanislav Cinkl. Zajezdil si také během tehdejší Rallye Škoda.

Film nakonec moc úspěšný nebyl. Auto, které sloužilo jako rekvizita, však stojí za pozornost dodnes.