Kliknutím zvětšíteOficiálních informací o tomto unikátním stroji, který zkonstruovali a vyrobili v kopřivnické Tatře mnoho není. Každopádně jsou aerosaně Tatra V 855 v muzeu v Kopřivnici jedním z návštěvnicky nejvděčnějších exponátů.
Můžete si ho prohlédnout v naší komentované fotogalerii.
Dochovaný prototyp pochází z roku 1942. Přestože je lakován modrou a bílou barvou, ve skutečnosti by nejspíše získával v lakovně bílý, případně vojenský šedý nátěr.
Vývoj vozu si totiž objednal Adolf Hitler, který chtěl mít pro vojska Wehrmachtu na východní frontě podobné vozidlo, jaké tam na zasněžených pláních používali vojáci Rudé armády.
Hans Ledwinka při konstruování využil karosérii osobního vozu Tatra 87, kterou v přední části zkrátil. Kola a blatníky zapotřebí nebyly, pohyb po zemi zajišťovaly dva páry širokých lyží. Ty přední bylo za použití dvou nad sebou umístěných volantů nejen natáčet do požadovaného směru, ale i naklápět. Díky tomu měla být zajištěna lepší schopnost manévrovat.
Unikátním řešením bylo také využití tlačného bubnu vzadu. Ten měl dvě funkce. Jednak v obtížném terénu pomáhal s pohybem vpřed, ale sloužil také jako brzda. Rozjetý dvoutunový stroj by totiž jinak na sněhu bylo velmi obtížné přimět k zastavení. Posádku tvořili čtyři muži.
Osmiválec byl úsporný…
K pohonu posloužil stejný osmiválcový motor jaký se používal pro zmíněné Tatry 87. Šlo tedy o atmosférický vzduchem chlazený osmiválec se zdvihovým objemem 2968 cm3, který poskytoval maximální výkon 75 koňských sil. Stejně jako v silničním voze byl namontován vzadu.
Původní požadavek údajně zněl, aby aerosaně zvládaly maximální rychlost 130 kilometrů v hodině, údajně ale dosáhly nejvýše 80 kilometrů v hodině. Byly však poměrně úsporné. Spotřeba se udávala 13 litrů na sto kilometrů.
Přestože se zpočátku počítalo s výrobou aerosaní ve velkých sériích, nakonec k tomu nedošlo. Plány hitlerovskému Německu totiž zhatila porážka u Stalingradu a další neúspěchy na východní frontě.
Aerosaně tak potkal stejný osud, jako jediný osmnáctiválec, jaký kdy v Tatře zkonstruovali. To se stalo v roce 1943. Tento agregát s úctyhodným objemem válců přes 22 litrů s výkonem 300 koní měl být montován do německých tanků. V případně menších Panzerů by stačil jeden, větší typy Panther a Tiger by využily vždy dva.
Ve velkém počtu tak Tatra pro Němce v první polovině 40. let kromě nákladních vozů vyráběla jen velitelský vůz s označením 57K. Více o něm se dočtete samostatném článku.
Kromě prototypu aerosaní v muzeu v Kopřivnici existuje ještě jeden stroj tohoto typu. Dokonce je plně funkční. Pro majitele amerického muzea Lane Motor Museum v Nashvillu ho vyrobila firma Ecorra. Na to, jak jezdí, se může dokonce podívat na videu:
