Duchovním otcem supersportu, který by vznikl kolem osmiválcového motoru z Tatry 613, byl bývalý závodník Jan Svoboda. Ten používal několik let před revolucí vozy Tatra, a proto jej napadlo vyrobit sportovní kupé se zažitou mechanikou.

O vypracování návrhu požádal Svoboda v roce 1986 designéra Václava Krále, jenž za své dílo později v roce 1992 obdržel dokonce i ocenění „Dobrý design“. Král se pustil do práce a už koncem roku 1986 představil první návrh kompaktního sporťáku. Jeho design nebyl nijak drasticky okouzlující, ovšem zajímavým detailem byla svislá ploutev na zádi, vzdávající holt klasickým Tatrám s aerodynamickými karoseriemi.

Prapůvodně měla být jen jedna

K finálnímu návrh se Václav Král dopracoval v roce 1988, kdy předložil nákres v podobě technického průřezu. Přímo na papír potom sám vlastnoručně napsal: „Návrh supersportu MTX Tatra (definitivní varianta Supertatry)“. MTX v názvu je zkratkou názvu plzeňské firmy Metalex – právě zde měla Supertatra od samého počátku vznikat. Ve světě aut se tato společnost proslavila zejména stavbami závodních speciálů, monopostů Škoda a Easter nebo přestavbou Škody Favorit na kabriolet MTX Roadster.

Prapůvodně byla v plánu výroba pouze jediného kusu MTX Tatra V8. Vůz měl splňovat parametry pro závodní prototypy skupiny C a idea byla taková, že poslouží coby zaváděcí vůz při různých závodech. Kniha Tatra 613 od Jana Tučka ovšem uvádí, že když se v útlé garáži v Kralupech nad Vltavou stavěl v roce 1990 první dřevěný prototyp v životní velikosti, jednalo se také o variantě, že by se vyrobilo 25 kusů. Tyto vozy by potom soutěžily ve vlastním závodním seriálu. Pozdější plán byl zase o něco jiný, ale o tom až za chvíli.

Dřevěná maketa posloužila k vytvoření forem na laminátové díly karoserie a následně byla nalakována do rudé barvy s černými plochami místo skel. Na kolech O.Z., obutých do pneumatik Pirelli P Zero, vypadal model jako živý a ještě na jaře roku 1990 byl dokonce focen v Praze.

Vzduchem chlazený motor a dveře otevírané vzhůru

Práce na ostrém a funkčním prototypu začaly o pár měsíců později v dílnách již zmiňovaného Metalexu. Základem byl prostorový rám z ocelových trubek kulatého průřezu a zesílené nápravy ze sériové Tatry 613. Za zády dvoučlenné posádky se objevil podélně uložený, vzduchem chlazený vidlicový osmiválec ze stejného vozu, ovšem převrtaný na objem necelých 4 litrů. Díky dvojici karburátorů Jikov dosahoval agregát výkonu 218 koní (160 kW) a točivého momentu 310 Nm.  Převodovka byla pětistupňová manuální a vlivem pohotovostní hmotnosti 1350 kilogramů měla Supertatra akcelerovat z nuly na sto za 6,2 sekundy. Maximální rychlost činila podle prospektu 246 km/h.

Od samého začátku se ovšem počítalo s možností zástavby ještě vylepšené verze agregátu. Ta měla mít vyšší kompresi a hlavně vstřikování Bosch K-Jetronic, což by umožnilo 305 koní (225 kW) výkonu a 365 Nm točivého momentu. S takovou silou už by MTX Tatra V8 zrychlovala z nuly na sto za 5,6 sekundy a upalovala až 265 km/h