Obdivovaný prototyp i filmová hvězda. Škoda 110 Super Sport jela přes 210 km/h

V depozitáři mladoboleslavské Škodovky lze nalézt velkou spoustu zajímavých aut. Žádné z nich ovšem za sebou nemá takový příběh jako Škoda 110 Super Sport - tedy typ 724.

Škoda 110 Super Sport typ 724.
Zdroj: Škoda

Dějství první: Bílý koncept zastavený komunismem

Psal se rok 1969 a hned několik československých podniků v čele se závodem AZNP (Automobilové závody, národní podnik; tehdejší jméno automobilky Škoda) se pouští do vývoje vozu, který v českých luzích a hájích nemá do té doby obdoby. Název zní Škoda 110 Super Sport, a ač by tomu název napovídal, se Škodou 110 toho nemá vlastně příliš společného.

Škoda 110 Super Sport nestojí na žádné dosavadní platformě. Ocelová podlahová plošina s ochranným obloukem je vytvořena zcela od píky a dostává velmi netradiční, hranatou laminátovou karoserii, osazenou dvoumístným interiérem. U té je zajímavý zejména systém nastupování. Konvenční dveře se zde nenachází, místo toho se naráz odklápí celá kabina s trojicí oken.

Za zády dvoumístné posádky je potom příčně umístěn agregát. Stejně jako řízení, přední náprava a převodovka, i motor pochází ze Škody 110, konkrétně z verze L Rallye. Síla 73 koní roztáčí zadní kola, nicméně ani přes nízkou hmotnost 900 kilogramů nedostává Super Sport svému názvu. Akcelerace z nuly na sto to extravagantní škodovce trvá 15,3 sekundy, a maximálka činí 180 km/h.

Vyšší výkony přinesl až druhý motor, který se dostal do 110 Super Sport za účelem testování. Nový čtyřválec o objemu 1147 kubických centimetrů měl již 104 koní, s vozem zrychlil z nuly na sto za 12,6 sekundy a uměl se rozjet až na 211 km/h.

Super Sport ovšem nebyl ani tak o výkonech, jako spíše o nekonvenčních řešeních. Již řečené nastupování skrze odklopnou střechu doplňoval třeba i systém nebývale početných světlometů.

Přední světla byla tvořena výklopnou „mrkací" rampou, na které se nacházelo celkem šest parabol. Dvě sloužily jako tlumená světla, dvě jako dálková a dvě jako mlhová. Ještě pozoruhodnější situace probíhala na zadním čele automobilu, kde napočítáme světlometů hned šestnáct. Šest ve vrchní řadě a deset ve spodní.

Vpravdě netradiční Super Sport byl tedy hotov a před 45 lety – na autosalonu v Bruselu roku 1972 – také představen veřejnosti.

Ačkoliv se z dnešního pohledu může zdát vůz přinejmenším podivný, pravdou je, že sklidil slušný úspěch. Lidem se líbil, nicméně jak už tomu bylo u spousty starších konceptů, přišel ve velmi nevhodnou dobu. Podle komunistů byl vůz moc hranatý, moc futuristický, zkrátka moc divný na to, aby se kdy dostal do sériové výroby.

Svou chvilku slávy zažil když se objevil v magazínu Automobil a v propagačních materiálech pro Škodu 110 R, ale potom se za ním na několik let zavřela vrata.

Dějství druhé: Upír s motorem z krávy

Ke slovu přišla Škoda 110 Super Sport znovu až na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy si zahrála ve filmu Juraje Herze Upír z Feratu (1981). Pro tyto účely shodil koncept od škodovky svoje bílé lakování, které se dodnes zachovalo už jen na černobílých fotografiích, a nahodil černý lak s červenými detaily, který má spolu s úpravami karoserie na svědomí Theodor Pištěk.

Z vozu zmizela pozoruhodná světla a naopak přibylo velké zadní přítlačné křídlo a nová zlatá kola. Přesně v této podobě má Škodu 110 Super Sport – nyní již Škodu Ferat Vampire RSR – zapsanou v povědomí mnoho lidí. Ve filmu se jednalo o vůz, který skrze pedál plynu vysával krev svého řidiče a jezdil na ní.

Kdo film Upír z Feratu s Dagmar Veškrnovou v hlavní roli viděl, ten moc dobře ví, že se nejednalo o nijak převratné filmové dílo. Svůj podíl na výsledném produktu však bohužel měla cenzura, která mnoho prvků zkrátka nedovolila. Jen v několika málo záběrech je třeba vidět podivný, surrealistický „motor", umístěný v prostoru zavazadelníku pod přední kapotou.

Filmaři si totiž na motoru dali záležet a vytvořili za účelem natáčení živočišný „agregát" stvořený z hovězích krků, srdcí a svalů. Celá tato masa byla potom poháněna systémem táhel a vaček, aby pulsovala a vytvářela dojem živoucího organismu. Úplně nejlépe mělo být všechno vidět ve snové scéně, kde Ferat sežere hlavního hrdinu. Bohužel většina záběrů musela být z filmu vystřižena a diváci je nikdy neviděli.

V rámci natáčení filmu se také Ferat projel po trati zlínské Barum Rallye. I zde sklidil od diváků zasloužený úspěch, ačkoliv mnoho lidí vůbec netušilo, co to vlastně kolem nich projelo.

Ferat si zahrál také v komedii Velká filmová loupež z roku 1986.

Dohra: Upír z depozitáře

V rámci propagace filmu bylo auto po šest týdnů vystaveno ve výloze pražského obchodního domu Družba, nicméně to už bylo naposledy, kdy jej mohl kdo spatřit mimo muzeum a depozitář v Mladé Boleslavi.

Zajímavostí také je, že tvůrci filmu měli vůz vrátit do jeho původního vzezření, ale když ve škodovce viděli, jak dobře jejich původně bílý Super Sport vypadá, rozhodli se jej nechat v té podobě, v jaké se objevil ve filmu. Jeden jediný kus potom nadobro skončil v depozitáři Škody Auto, odkud je příležitostně vystavován v expozici muzea a střídá se zde s jinými vozy.

Před nějakou dobou se ovšem začalo mluvit o tom, že by Škoda z černého Ferata udělala opět bílý koncept 110 Super Sport, nebo spíše vyrobila přesnou repliku původního konceptu.

Pokud jde o nás, přimlouváme se spíše za repliku. Černý Ferat je totiž tak ikonický, že už by byla škoda dělat z něj zpátky koncept, kterým kdysi byl.

DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×