Několik koleček na asfaltové trati a areálu Motorland v Bělé pod Bezdězem, kde jezdci továrního týmu Škoda Motosport obvykle testují Fabii R5, jsem mohl absolvovat za volantem nového typu vozu vytvořeného v Mladé Boleslavi. Když jsem vystoupil, litoval jsem, že tento automobil je vlastně jen ukázkou umu studentů Středního odborného učiliště automobilky a žádný zákazník si ho nikdy nebude moci koupit. Doba, kdy Škoda nabízela rovněž vozy s karosérií kupé či kabriolet, jsou totiž s vysokou pravděpodobností dávno pryč.

Studenti, kteří se stavbě takovýchto prototypů věnují již sedm let, tentokrát vytvořili sportovní dvousedadlový otevřený automobil na bázi modelu Scala. Podílelo se jich na něm celkem 31.

Výsledek je nepochybně povedený. Už při pohledu z boku jsou znát vyvážené proporce. Vzhled vylepšují velká dvacetipalcová kola, vpředu a vzadu pak spojlery, které pocházejí z produkce firem nabízejících tuningové doplňky.

Aby ze Scaly mohla vzniknout Slavia (jméno je odvozeno od názvů jízdních kol, které zakladatelé automobilky v Mladé Boleslavi před 125 lety začali vyrábět), bylo nutno odstranit střechu, zavařit zadní dveře, zesílit podlahu a vytvořit speciální kryt vrchní části vozu v jeho zadní partii. Ten je do jisté míry inspirován legendárním sportovním modelem automobilky z konce 50. let, což byla nádherná Škoda 1100 OHC. Krásnou červenou barvnu z ní ale studenti nepřevzali. Zvolili speciální třívrstvou bílou barvu v odstínu Crystal Blue.

“Letos jsme měli obzvláště málo času, protože jsme vzhledem k epidemii koronaviru dva měsíce nesměli do školy, a tak jsme od některých našich záměrů museli upustit,” svěřil se v rozhovoru pro Deník a Automix.cz člen autorského týmu Štěpán Fabián, jehož studijním oborem je logistika.

“Nakonec jsme tedy například vůbec nesáhli do motorové části. Původně totiž měl mít motor 1,5 TSI místo sériových sto padesáti zhruba dvě stě koňských sil. Právě proto jsme také na vůz namontovali brzdy a náboje kol, které pocházejí z Octavie třetí generace,” uvedl.

Interiér nadchne

On sám se prý do projektu zapojil například tím, že sehnal vhodné sportovní sedačky a čtyřbodové bezpečnostní pásy. Jinak je v interiéru sériová palubní deska z modelu Scala, virtuální kokpit a systém infotainmentu. Volant se dvěma rameny pochází z nové generace Octavie.

Interiér je laděn do černé a bílé barvy. Střídají se například na potahu volantu nebo na čalounění sedaček. Využita byla také černá perforovaná a karbonová kůže. Na přepážce za sedačkami je kormě dvou vyšitých českých lvů také dva basové reproduktory. Audio soustavu tvoří subwoofer s výkonem 2250 Wattů a další reproduktory s výkonem 320 Wattů. Na palubní desce je dole uprostřed ještě další displej. “Ten slouží k nastavování barvy LED diod,” vysvětlil Štěpán Fabián Auto má totiž kromě klasického ambientního osvětlení podsvícené ještě disky kol a prahy. Zajímavostí jsou svítící písmena Škoda, která se rozzáří jasnější červenou barvou při brzdění. Pokud je na voliči automatické převodovky zařazen režim pro coufání, svítí zase bíle.

Automobil má po nastartování jadrný zvuk, což je dáno absencí zadního tlumiče. Ke dvěma koncovkám v nárazníku vedou pouze trubky.

Skrze poměrně malé a těžké víko je možné nasouvat věci do poměrně objemného zavazdlového prostoru. Nakládání by byl zřejmě problém, protože víko je ve zdvižené poloze zajištěno pouze drátěnou vzpěrou. Tady je vidět, že na všechny detaily už se času nedostávalo. Obvyklou výbavou mají být dvě elektrické koloběžky, které by posádce měly posloužit při dopravě během takzvané “poslední míle”.

Naopak ale třeba přední kapota drží vzpřímeně díky plynovým vzpěrám. Ty přitom sériově vyráběná Scala nemá.

Jízda se Slavií se mi zamlouvala. Dovnitř ani při svižnějším tempu jízdy téměř nefouká, což je dáno také zvláštně vyříznutými skly ve dveřích. Jejich okraj by však trošku znesnadňoval pohled do zpětného zrcátka.

Na hladkém asfaltu se jízdní vlastnosti vlastně nijak neliší od Scaly se stejnou motorizací. Však má také shodnou přední i zadní nápravu nebo řízení . Auto má chuť zatáčet, brzdí skvěle. Jen na několika místech, kde kořeny stromů rostoucích podél trati vytvořily citelné příčné nerovnosti, bylo cítit, jak se boky vozu a čelní sklo rozvibrovaly. Auto sice dostalo výztuhy v oblasti prahů a za sedačkami, avšak například sloupky čelního skla jsou naprosto sériové. Navíc jim samozřejmě chybí propojení v oblasti střechy. To ale neznamenalo, že by se v tom okamžiku auto odchýlilo od zvolené stopy. Je to prostě jen kosmetická vada na kráse automobilu, na který můžou být studenti právem pyšní.