Přesně před čtyřiceti lety, v únoru roku 1980, začaly z výrobní linky příborského závodu Tatra Kopřivnice sjíždět luxusní reprezentační vozidla Tatra 613 Special.

Od běžného provedení "šestsettřináctky" ji lze rozeznat snadno. To díky jednomu páru světlometů na přídi (všechny ostatní Tatry 613 měly vždy zdvojená kulatá světla), které původně německá firma Bosch vyrobila pro Mercedes 116. Ten je znám pod přezdívkou Velké piáno. Doplněny byly o stěrače a ostřikovače. Autu sice tato světla dodávala náležitě reprezentativní vizáž, ovšem pamětníci vzpomínají, že svítila hůře než ta standardní kulatá z tuzemské firmy PAL. Vzhled auta i zajímavé vnitřní vybavení si můžete prohlédnout v naší galerii.

Rovněž zadní světla byla přinejmenším hodně inspirována tvarem tohoto dílu u zmíněného Mercedesu. I když to na první pohled nevypadá, auto mělo v porovnání se sériovou T 613 přes 1700 jiných dílů. Například karosérii s rozvorem prodlouženým o patnáct centimetrů, dále pozměné uchycení přední nápravy, bezpečnostní sloupek volantu i samotný volant. Z bezpečnostních důvodů se montovalo zdvojené zapalování a dále i systém pro uzamykání dveří.

Tatra 613 Speciál však měla na poměry socialistických vozů v tehdejší době velmi komfortní výbavu. Například se jednalo o klimatizaci, posilovač řízení, tempomat, elektrické stahování všech oken, nezávislé topení… Navíc mohutnější čalounění polohovatelných zadních dvou sedaček, na které se nastupovalo prodlouženými dveřmi se zvětšeným úhlem otevírání. Před zraky veřejnosti se cestující mohli zakrýt za roletkami.

V prostoru zadní loketní opěrky se nacházel minibar. Příslušný stranický funkcionář navíc mohl diktovat své pokyny do kazetového magnetofonu, později byly instalovány i mobilní telefony Tesla. Pro ochranku sedící vpředu vedle řidiče se dodávala vysílačka a držák samopalu vz. 61 Škorpión.

Čalounění bylo modré, ovšem koberečky v exemplářích určených nejvyšší funkcionářům komunistického režimu, dostaly jasně rudé zbarvení.

Plátěná střecha nebyla zrovna reprezentativní

Vznikl také kabriolet

Auto v prvních letech výroby poháněl shodný benzinový osmiválec s objemem 3,5 litru, který se montoval i do jiných provedení Tater 613. Byl schopen vyvinout výkon 121 kW (165 koní). Od roku 1986 stoupl výkon o tři koňské síly a naopak spotřeba klesla z původních 15,8 na 14,5 litru.

Maximální rychlost činila 190 kilometrů, trvale mohl Speciál cestovat tempem 160 kilometrů v hodině. Na stovku dosprintoval během 12,7 sekundy. Vyrobilo se však i několik kusů, které dostaly agregát s objemem zvětšeným na 3 919 cm3. V takovém případě měl řidič k dispozici už 218 koní a točivý moment 310 Nm (sériové vozy měly v kolonce tohoto parametru jen číslo 265, případně 270 Nm). Maximální rychlost se už dostala nad hranici dvou stovek kilometrů v hodině.

Během let 1980 až 1991 smontovali v Tatře celkem 135 kusů těchto vozů. Nejvíce - celkem 35 hned - v prvním zméněném roce. Přidělovány byly pouze nejvyšším představitelům Komunistické strany Československa. Opravy zajišťovalo přímo Ministerstvo vnitra.

Z tohoto vozu byl odvozen i přehlídkový automobil Tatra 613 K. Šlo o vůz, jehož střecha byla za předními sedačkami uříznutá. Karosérie byla vyztužena v oblasti prahů a v zadní části. Za zadními sedačkami se nacházela spíše nouzová textilní střecha. Opěradla zůstala bez opěrek hlavy.

Dynamické parametry byly pochopitelně horší než u limuzíny se střechou. Například maximální rychlost dosahovala pouze 130 kilometrů. Naopak díky montáži třístupňové automatické převodovky se automobil mohl pohybovat rychlostí chůze, tedy 5-7 kilometrů v hodině.

Poprvé se automobily Tatra 613 K ukázaly na veřejnosti během oslav 40. výročí osvobození Československa 9. května 1985.