Na louce v Janově u Litomyšle se rozléhá bublání starého dvoutaktního motoru a z dálky je vidět modrý dým a cítit typický odér. To se jeden z účastníků místní traktoriády snaží uvést svůj stroj do chodu, aby mohl vyrazit na první závod – slalom mezi kužely. Do Janova se sjelo několik desítek malotraktorů domácí výroby, aby spolu poměřily síly v několika kategoriích a ve třech disciplínách. Nezasvěcenému by mohla tato podomácku vyrobená vozidla přijít až pitoreskní. Jenže do většiny z nich vložili jejich hrdí majitelé tolik sil a prostředků, že by se mohli pohodlně poměřovat s závodníky na amatérské rallye.

„S tátou jsme jezdili jako dvě posádky na jednom stroji. A tak nás napadlo postavit další,“ ukazuje mi Jiří Ottenschläger mladší svůj modře lakovaný traktor se žlutočerným nárazníkem. Vpředu má nápravu ze Škody 120, vzadu z Avie. Motor je diesel Ford Escort o objemu 1,8 litru a k němu jsou připojeny dvě převodovky. „Stavěli jsme ho celou zimu a když do toho táta potom sedl, vrátil se domů s očima navrch hlavy. Ta věc jede jako blázen, řekl mi,“ popisuje mi závodník, který tvrdí, že jeho traktor může po asfaltu uhánět rychlostí až 90 km/h. Postavil ho jen kvůli závodům, na práci mají doma velké značkové traktory.

„Jediné, co jsem nechtěl, bylo závodit přímo proti tátovi. Proto jsme traktor postavili tak, abychom byli každý v jiné kategorii. Já mám tuhou zadní nápravu, předek odpružený. Každá traktoriáda si určuje svoje pravidla a tak mě vždycky zajímá, kam mě zařadí. Proti opravdu propracovaným speciálům bych nemusel mít šanci,“ uvažuje Jiří.

S otcem si pořídili odtahovku s vlekem a co dva týdny závodí po celém Česku. „Zvali nás třeba i do Polska, ale to se s českými traktoriádami nedá srovnávat, protože tam tratě nevypadaly zábavně. Mě baví hlavně náročnější tratě, třeba v Modlíkově, kde se jezdí na motokrosovém závodišti. To se na start postaví třeba šest traktorů a bojují proti sobě. Je to o blatníky,“ směje se. Do Janova přijeli až z Benešova nad Černou v jižních Čechách. To je 340 kilometrů cesty. Pro ně je ale taková dlouhá cesta za závody normální.

Jak se ukazuje, do Janova přijela široká rodina Ottenschlägerů. Na závodech soutěží dva bratranci, oba s vlastními stroji a také otec Jiří Ottenschläger starší, který mě vede ke své chloubě. Jeho vůz už ale víc než traktor připomíná buginu, která by se nelekla ani tankodromu. „Je to postavené z vraku Mitsubishi Pajero. Převodovka a zadní náprava jsou z jiného Mitsubishi a brzdy Škoda,“ popisuje svůj výtvor.

Prohlédněte si další závodníky traktoriády v Janově
Traktory se pro účely závodů dělí do kategorií podle velikosti, paliva nebo pružení.

Pracoval na něm celý rok, ale jen o víkendech, protože musí stíhat vlastní zaměstnání. O dílnu se dělí se synem. „Kdyby se to převedlo na každý den práce, tak jsem v tom nechal dva měsíce. Pořád se na tom musí pracovat. Je potřeba něco zkrátit, něco prodloužit. Pak dva dny na něčem pracujete, zjistíte, že to nesedí a můžete to vyhodit,“ popisuje svůj koníček. Podle něj ale nejde o zas až tak drahou zábavu. „Stačí si sehnat vrak, být trochu šikovný a je to.“

I Jiří Ottenschläger starší si postavil malotraktor k tomu, aby závodil. To je i případ jeho známého, který se také vydal do Janova. Alois Kalců přijel z Modlíkova, kde organizuje vlastní traktoriádu, o které předtím hovořil mladý Jirka. Traktory vlastní výroby má tři, svůj nejlepší s pohonem všech kol používá na práci v lese, ale jak říká, nikdy by ho do závodů nepřihlásil, aby mu neublížil. Sem přijel s červeným strojem, na kterém je také patrné, že vznikl za jediným účelem.

„Nabourali jsme doma Toyotu Starlet. S vrakovištěm jsem se domluvil, že mi nechá motor a tak jsem začal shánět další díly. Ramena s pružinami jsou ze Škody Felicia. Zadní nápravu s diferenciálem mám z Opelu Omega. Rám jsem si svařil samozřejmě sám. Celá stavba mi zabrala půl roku,“ říká Alois s tím, že je to dlouhá doba. Kvůli práci stavěl také jen o víkendech. Šikovný člověk by to podle něj zvládl za tři týdny. Čistý čas práce odhaduje na 150 hodin.

„Mám malou dílnu. A celý traktůrek jsem stavěl uvnitř. Chlapi chodili a smáli se, protože viděli, že pak neprojede dveřmi ven. Říkal jsem jim, že to bude jednoduché, že probourám díru a bude. Nakonec jsem traktor postavil, nalakoval a pak zase rozebral, přenesl ven a postavil znovu,“ popisuje svou anabázi. Stejně jako na traktorech rodiny Ottenschlägerů i na jeho stroji člověk najde množství nálepek, které posbíral za účast na nejrůznějších traktoriádách.

Ladislav Kubec přivezl obří 'nahatý' stroj
Ladisla Kubec předvádí svůj masivní stroj, na kterém pracuje už 20 let.

Mezi závodní malotraktory ale přijely i stroje, které svým majitelům běžně slouží při práci. Takový je i „nahatý“ mastodont Ladislava Kubce z Nepomuk. „Jako základ jsem koupil nákladní Tatru 805. Nejdřív jsem s ní jezdil vcelku, ale pak jsem ji začal v dílně vylepšovat,“ ukazuje Ladislav mašinu, která má odhaleny všechny „vnitřnosti“. Přidal hydraulické zvyšování podvozku, otáčení na kloubu a další speciality. Vše ovládá pákami z místa řidiče.

„To je stroj, který pracuje pořád. Používám ho v lese na tahání klád a funguje dobře,“ pochvaluje si. Tatru, která je už dnes zmutovaná do nepoznatelné podoby, prý „na koleni“ staví už 20 let. Traktoriády se s ní účastní teprv podruhé. „Vzal jsem ji sem, abych ji jednoduše ukázal. Ať se podívají, co všechno jde vyrobit,“ usmívá se hrdý majitel.

To už ale tlampačem organizátoři volají závodníky, aby se připravili na druhou disciplínu. Po slalomu, se kterým měl Ladislavův obří stroj více potíží než mrštné závodní traktory Ottenschlägerů, je na řadě rychlá jízda na čas a výjezd do kopce. Účastníci také mohou zkusit tahem postavit pneumatiku z ležící polohy do vertikální, což prověří hlavně schopnosti práce řidiče se spojkou. Třetí disciplínou pak bude průjezd rozbahněným rigolem, u kterého se baví jezdci i publikum. A až to tu skončí, vydají se traktoristé zpět do dílen, aby své stroje vylepšili pro další závod.

Propracované závodní stroje domácí výroby si můžete prohlédnout v přiložené fotogalerii.