Formule 1 začíná. Už tento víkend se bude závodit v Austrálii. Vývoj závodních vozů je před těmi osobními roky napřed a může ukázat, co se možná v budoucnosti objeví i u sériových modelů aut. Tady jsou příklady, kdy se už tak stalo:

1) Dvouspojková převodovka
Téměř před 16 lety představil koncern Volkswagen první generaci své automatické dvouspojkové převdovoky DSG (direct shift gearbox). Jde o systém, ve kterém jsou zjednodušeně řečeno dvě převodovky, každá má zařazenou rychlost a přepnutím spojky se mezi nimi přehazuje. Tím dochází k bleskové změně převodu, které je rychlejší než manuální řazení. S tímto systémem se v závodech experimentovalo už v osmdesátých letech, později se rozšířil právě do Formule 1. Formule řadí ale stále mnohem rychleji než sériová auta, ke změně převodu jim postačí i jen 8 milisekund. DSG se mezitím stalo velmi populárním mezi běžnými uživateli a se svými dvouspojkovými převodovkami přišly i další automobilky.

2) Řazení na volantu
Ne všechny, ale většina vozů s DSG má k dispozici ještě jedno zajímavé řešení – možnost manuálního řazení páčkami na volantu. Pravá plus, levá minus. Je to jednoduché a intuitivní. Řazení „pádly“ se ve Formuli 1 objevilo z logického důvodu. Jezdec vůbec nemusí dávat ruce z volantu a tím má závodní stroj neustále pod plnou kontrolou. Páčky ke stejnému účelu slouží i v osobním voze. Nejprve se s nimi chlubily sportovní modely, teď je ale najdete v autech takřka každé kategorie. Řada řidičů je přitom vůbec nepoužívá a nechává práci na automatu.

DSG převodovka

3) Kompozitní materiály
Lehké kompozitní materiály v čele uhlíkovým vláknem přišly do aut přímo ze závodních okruhů Formule 1. Tam se ale samozřejmě objevily už mnohem dříve. Už na začátku osmdesátých let s tímto materiálem experimentovala stáj McLaren, dnes je u závodních vozů samozřejmostí. V sériovém autě se výrazněji objevil až v roce 1987 u slavného Ferrari F40. Materiál, který je tvrdý a lehký přispěl nejen k lepším výsledkům závodních aut, ale i k bezpečnosti. I po 30 letech je ovšem velmi drahý a tak je stále doménou sportovních aut. Levnější modely ho alespoň používají na nejrůznějších místech na ozdobu.

4) Monokok
Formule 1 díky své konstrukci přinesla do světa aut také takzvaný monokok. Jde o stavbu vozu, kdy rám zároveň tvoří nosný prvek. Toto řešení se objevilo už ve dvacátých letech, ale až závodní vozy ho přivedly k dokonalosti. V šedesátých letech začala toto řešení používat stáj Lotus. Monokok postavila z hliníku. Dnes se „vana“ kolem řidiče vyrábí z kompozitních materiálů. Monokok najdeme zejména u velmi drahých supersportů, kde přispívá k tuhosti vozu.

Zkuste druhou kapitolu, ve které se podíváme na elektroniku i pneumatiky.