Terénní pick-up byl totiž postaven čistě pro potřeby pákistánského lidu, kterému se v 60. letech hodil více než cokoliv jiného odolný užitkový vůz do lehkého terénu.

Do Pákistánu se už v polovině šedesátých let vyvážely Škody 1000 MB a později i modely 100. Do země je úspěšně importovala firma Haroon Industries Ltd.

Její generální ředitel však viděl díru na trhu, do které by skvěle zapadlo užitkové vozidlo schopné pokořit lehký terén. Jednoduše zboží, jež by ocenili obchodníci a rolníci na venkově.

V pákistánském přístavu Karáčí, kde importní firma sídlila, se tedy v roce 1967 zrodila první myšlenka nové Škody Skopak. Zde se také sluší vysvětlit význam prapodivného jména. Nejde o nic složitého, pouze o složeninu slov Škoda (lépe řečeno Skoda) a Pákistán.

Zrození pomohla i další zapomenutá Škoda

Velmi slibnému startu produkce modelu Skopak napomohla i další škodovka, o které se moc neví. Na Novém Zélandu se totiž v roce 1966 zrodila Škoda Trekka, což bylo také lehké terénní vozidlo.

Čtěte také: Škodovka, kterou možná neznáte. Trekka se zrodila před 50 lety na Novém Zélandu

V Pákistánu použili Trekku jako počáteční inspiraci, přičemž u pouhé inspirace nakonec také zůstali. Inženýry projektu totiž Trekka moc nenadchla svým krátkým rozvorem. Situaci rovněž ovlivnila chuť vyrobit něco vlastního a držet své výdělky pevně v rukou.

Když už tedy Skopak neměli v plánu postavit na základech Trekky, Mladá Boleslav poslala do Pákistánu alespoň konstruktéra Josefa Velebného, jenž dříve pracoval právě na Škodě Trekka a pro Skopak dostal za úkol navrhnout konstrukci a karoserii vozu.

Škoda Skopak.

Výsledkem bylo uplatnění podvozku z tehdejší Škody Octavia Combi a vytvoření originální kostry, na kterou se upevnili laminátové panely karoserie. Od plechových dílů se upustilo, jelikož laminát byl levnější na výrobu a zajišťoval skvělou odolnost.

Odpadly také problémy s korozí karoserie, a když už se díly poškodily, mohly být rychle vyměněny.

Pod kapotou Skopaku se objevil vodou chlazený čtyřválec o objemu 1,2 litru. Dostupných 47 koní (34 kW) bylo tehdy vskutku dostačujících a terénní schopnosti zajišťovaly výkyvné polonápravy. Poháněna byla zadní kola.

Do dvou let po prvotním nápadu, na jaře roku 1969, vznikl první prototyp Škody Skopak.