Podle vývojového vedoucího Audi Petera Mertense jsou i dnes zákazníci, kteří motor W12 prostě chtějí a mají velkou radost z toho, že jej dostanou. Ohromný šestilitr se však v Audi objeví naposledy a dále bude pokračovat už jen v modelech Bentley.

Celkově lze očekávat, že se nabídka motorů v koncernu Volkswagen (a nejen zde) do budoucna o něco zúží. Na vině je v tomto případě nový cyklus WLTP, měřící spotřebu a emise. Aby mohlo být auto nabízeno, je potřeba v cyklu otestovat úplně každou jeho variantu. To znamená všechny kombinace motorů a převodovek, všechny rozměry kol a tak dále.

Homologace každého modelu se tedy stane ještě náročnější, než je nyní, a právě proto některé okrajové motorizace – mezi nimi i W12 – v budoucnu vypadnou.

Proč W12?

Podíváme-li se do historie, objevil se motor W12 koncernu Volkswagen již v roce 2001. Tehdy v roli „nositele“ posloužil koncept Volkswagen Nardo W12 Coupe, tedy supersport s motorem uprostřed, jenž svého času překonal dokonce vytrvalostní rychlostní rekord na 24 hodin.

Důvod, proč se W12 nejmenuje jednoduše „V12“, spočívá v jeho uspořádání. Prakticky se jedná o dva úzké vidlicové šestiválce VR6, spojené k sobě. Každý z těchto šestiválců má úhel sevření válců jen 15 stupňů, takže si celý šestiválec vystačí s jednou hlavou a dvěma vačkovými hřídeli. Přitom ale zabere výrazně méně místa, než řadový šestiválec. Totéž platí i pro W12, jehož blok je výrazně kratší, než by byl u klasického vidlicového dvanáctiválce. I kvůli tomu může koncern nabízet dvanáctiválec s pohonem všech kol. Spolu s běžným dvanáctiválcem by se čtyřkolka pod kapotu zkrátka nevešla.

Občas je motor kvůli koncepci nazýván i WR12 nebo VR12. Správné označení je ovšem jednoduše W12.

W12 v ojetině

Faktem zůstává, že W12 od Volkswagenu je v současnosti jednou z nejlevnějších cest ke dvanáctiválcovému motoru. První Phaetony se šestilitrem se dají sehnat už za ceny lehce přesahující 300 tisíc korun, ovšem jak tomu tak bývá, nese s sebou ojetý dvanáctiválec velká rizika.

Víc než kdekoliv jinde zde platí, že je předchozí servis zcela klíčový. W12 má sice poměrně slušný a bytelný mechanický základ, ale trpí na rozvody a na odcházení dvanácti zapalovacích cívek.

Kromě toho, ani když se nic vyloženě nepokazí, vychází běžný provoz na astronomické peníze. Spotřeba se pohybuje okolo dvaceti litrů na sto a jen běžná výměna oleje nebo výměna svíček zatíží rozpočet mnohem více než totožný úkon u „normálního“ motoru. Tedy alespoň za předpokladu, že najdete - pokud nechcete do autorizovaného servisu - nadšence, který se do W12 vůbec pustí.