Průkopníkem hybridní technologie v masovém měřítku je japonská Toyota. Poprvé se lidé s její hybridní pohonnou soustavou setkali v modelu Prius. Ten se poprvé dostal na trh již v roce 1997.

V Auto ESA jsem si na test vybral právě tento model. Jednalo se o Prius, který sjel z výrobní linky již v roce 2009 a od té doby ujel 140 000 kilometrů. Auto ESA ho v současné době nabízí za 219 000 Kč.

Důkladně si ho můžete prohlédnout v naší komentované fotogalerii.

“Hybridní vozy představují zatím pouze 2 % trhu ojetin. S příchodem nových plug-in hybridních modelů se bude tento segment pozvolna rozšiřovat. Nyní ovšem stále převládají samonabíjecí hybridní modely, které nevyžadují žádné kabely. Mezi nimi vede průkopník této kategorie, po celé generace vyzdvihovaný i zatracovaný Prius, jehož technika se rozšířila i pod kapoty ostatních modelů Toyoty a Lexusu a byla příkladem ostatním výrobcům,” uvádí Filip Kučera z Auto ESA.

Modrý exemplář Priusu vykazoval po dvanácti letech používání jen minimální známky opotřebení. Zvenčí jsem sice našel pár povrchových škrábanců a oděrek, ale interiér vypadal téměř jako nový. Tedy až na čalounění kufru, které je trochu nepochopitelně světlé. Důkladná práce specialistů na interiéry by si ale určitě poradila i s tímto zašpiněním. Taky by asi uživateli vadil chybějící gumový nášlap pedálu parkovací brzdy (je vlevo na podlaze pod volantem). To je ale položka za pár desítek korun.

Nikde jsem nenašel žádný odloupnutý lak z plastových dílů, na sedačkách nebyly odřené potahy, všechny přihrádky se otevíraly tak, jak mají. Jen při zatlačení kolenem na středovou konzoli jsem slyšel lehké zaskřípání.

Toyota Prius není úplně velké auto, ale pro běžné rodinné potřeby bude její vnitřní prostor postačovat. Vzadu se pohodlně usadí lidé s výškou do 180 centimetrů. I ti vyšší by měli dostatek místa pro kolena, hlavami by se však již dotýkali obložení stropu.

Ne vše je idální…

Některá použitá designová řešení nejsou úplně šťastná. Třeba centrálně umístěný digitální displej, v němž je pochopitelně také tachometr. Naštěstí je v Priusu k dispozici head-up displej, který na čelní sklo před oči řidiče promítá údaj o aktuální rychlosti. Hodně skloněný masivní sloupek čelního skla (toto řešení konstruktéři zvolili kvůli zlepšení aerodynamiky) pak znesnadňuje výhled šikmo do strany.

Řidič se pochopitelně musí obejít bez pomoci asistenčních systémů. Nelze tak využít například systém pro udržování vozidla v jízdním pruhu, upozorňování na vozy v mrtvém úhlu nebo samočinné nouzové brzdění. A problém bude také s dobíjením mobilu. USB konektor není v takto starém Priusu ani jediný.

Kardiální otázka v případě hybridů zni: Jak dlouho vydrží vysokonapěťová baterie, která je vždy součástí pohonného ústrojí: “Ze zkušenosti můžeme říct, že hybridy k nám přijíždějí v lepším stavu než stejně staré vozy se spalovacími motory,” říká Filip Kučera.

Je to podle něho vcelku logické. “V hybridech nenajdeme alternátory, startéry, řemeny, turbodmychadla nebo klasické převodovky. Motor pracuje s nižším zatížením, brzdy šetří rekuperace. Pomocné elektromotory mají vyšší životnost než spalovací motory, a přitom jsou naprosto bezúdržbové. Toyota dává na baterii záruku 10 let. Tím její životnost zdaleka nekončí. Jsou známé případy najetí víc než milionu kilometrů na jednu baterii,” vysvětluje.

Ověřil jsem si na vlastní kůži, že baterie opravdu nebude slabinou tohoto vozu. Obec Velký Osek, která leží na Kolínsku v rovinatém terénu, jsem projel téměř celou výhradně na elektrický mód. Konkrétně to bylo 1,9 kilometru.

Tento bezemisní režim si lze v případě dostatečného nabití baterie “vynutit” stiskem tlačítka. Jen je třeba myslet na to, že musíte jet do tempa 50 kilometrů v hodině. Při překročení se spustí zážehová osmnáctistovka.

Ta je vcelku solidně odhlučněna, více si jí začnete všímat až při rychlostech nad 110 kilometrů. Jízdní vlastnosti nejsou zase až tak “bezpohlavní”, jak se občas o Priusech říká. Auto si nechá líbit také sportovnější průjezdy v zatáčkách a stopu drží statečně. Také je příjemná téměř okamžitá reakce na sešlápnutí plynového pedálu. To samozřejmě díky pomoci elektromotoru.

Prius je ideální rodinné přibližovadlo pro ty, kteří se pohybují zejména ve městech, občas vyjedou na venkov a dálnicím se prakticky vyhýbají. Při testovací jízdě v hustém městském provozu jsem totiž na palubním počítači zaznamenal údaj o průměrné spotřebě 3,6 litru. Jízda po okresních silnicích na venkově znamenala úbytek 4,3 litru každých sto ujetých kilometrů. Na dálnici je to však při respektování dovoleného limitu 130 km/hod bez jedné desetinky rovných sedm litrů.

Konkurenti přicházející v úvahu:

(Doporučuje Filip Kučera z Auto ESA)

Konkurent Honda Civic hybridKonkurent Honda Civic hybridZdroj: Honda

Honda Civic Sedan 1.3 IMA Hybrid, 70kW, 2008

Plusy:

větší zavazadlový prostor

bohatá výbava

nižší cena

Mínusy:

dražší náhradní díly

méně místa vzadu

Konkurent Lexus CT 200hKonkurent Lexus CT 200hZdroj: Lexus

Lexus CT 200 hybrid 1.8, 73kW, 2012

Plusy:

luxusní materiály

vynikající zpracování

technika z Priusu

Mínusy:

vyšší cena

dražší náhradní díly

Konkurent Volkswagen Golf GTEKonkurent Volkswagen Golf GTEZdroj: VW

Volkswagen Golf 1.4 TSi GTE, 110kW, 2014

Plusy:

plug-in hybrid

osvědčená kvalita

vyšší čistě elektrický dojezd

Mínusy:

vyšší cena

nutnost dobíjení