Test ojetiny: Volkswagen Sharan má rodinám co nabídnout i ve stáří 11 let

Až na počínající korozi je rodinný velkoprostorový automobil skvěle připravený pro dlouhé rodinné výlety i dovolené

Boční lišty i lišty nárazníků zdobí chromový pásek, toto auto v základní výbavě není.
Zdroj: Ivo Horváth

K testu jsme si tentokrát zapůjčili z AAA Auto prostorný rodinný vůz, který může pojmout až sedm cestujících. Volkswagen Sharan první generace se vyráběl v letech 1995 – 2010, kdy na něj navázala druhá generace, která je v prodeji dodnes. K zajímavostem patří, že první generace se vyráběla společně s Fordem Galaxy, který měl stejnou konstrukci. A i v zapůjčeném sharanu proto například najdeme systém zamykání dveří typický pro vozy Ford. Spolupráce jinak konkurenčních automobilek, která s druhou generací sharana a sesterského Seatu Alhambra nepokračovala, měla přesně dané podmínk. A tak Sharany například Volkswagen nesměl vyvážet na severoamerický trh, aby nekonkuroval tamnímu MPV od Fordu s označením Aerostar.

Půjčené auto je z roku 2007, má najeto něco přes 200 tisíc kilometrů, k pohonu slouží osvědčené 2.0 TDI od VW s výkonem 103 kW. Střešní okno, vyhřívané sedačky, tempomat, ASP – na výbavě tohoto kusu první majitel, který byl z Německa, rozhodně nešetřil. Sharan je nepochybně prostorným automobile. I tak má ale své limity. I když je v „techničku“ uvedena možnost cestovat v sedmi lidech a námi půjčená verze měla šest sedaček, sedmimístné uspořádání neposkytne prostor všem cestujícím i s jejich zavazadly, protože pak pro zavazadlový prostor zbývá již jen 256 litrů.

Při tomto uspořádání je také diskutabilní jestli se nekříží prostor cestujících ve třetí řadě sedadel s deformační zónou pro případ zadního nárazu. Cestující jsou u pátých dveří a zadního nárazníku nebezpečně blízko. Sedmičlenné a větší skupinky cestujících by proto měly raději sáhnout po něčem větším, typu VW Multivan. Naopak při uspořádání s pěti sedačkami je Sharan velmi pohodlnou variantou – zavazadlový prostor totiž v této konfiguraci má 1597 litrů. A pokud se vynechá i druhá řada sedadel, ze sharana se stane malá dodávka s objemem zavazadlového prostoru 2610 litrů.

SPOTŘEBA 7 l/100 KM

Již po ujetí několika kilometrů musíme konstatovat, že auto se chová naprosto bezproblémově a s inzerovanou cenou 165 999 korun se k řidiči dostane vůz s fantastickým poměrem cena výkon. Zrychlení z 0 na 100 km/h za 12,2 sekundy z malé dodávky s pohotovostní hmotností převyšující 1700 kg brzdu v provozu nedělá. Sedmdesátilitrová nádrž a kombinovaná spotřeba okolo sedmi litrů nafty na 100 km (mimo město 5,9 l/100 km), nabízí možnost ujet na jedno natankování skoro tisíc kilometrů. Navíc s velkým prostorem pro posádku - to sharan předurčuje k dlouhému cestování.

Na přístrojové desce nechybí indikátor stavu baterie, volant příliš opotřebovaný není.

K němu může posloužit i zapůjčený exemplář. Nejsou u něj během jízdy slyšet žádné nechtěné zvukové projevy. Nedostavilo se pro některé starší TDI obvyklé pískání turba, ke slovu se nehlásí nápravy, a dokonce se nedostavil ani jinak neškodný jev v podobě vrzání různých dílů, které na sebe již nedoléhají tak, jak by měly. Přitom právě toto bývá pro takto stará auta většinou typické. Máme pocit, že řídíme téměř nové auto. Problémy nejsou ani s nepřesností řízení, optimální jsou i projevy brzdového systému.

Auto, které stojí bez jedné koruny 166 tisíc, ale patří k tomu dražšímu z první generace Sharana. Nejlevnější kusy z počátků výroby se dají pořídit i za 20 tisíc korun. Vozy po výraznějším faceliftu z roku 2000 a dalším menším faceliftu z roku 2003 pak začínají na ceně okolo 40 tisíc korun, stav některých ojetin ale může být na hranici klinické smrti.

REZ SE HLÁSÍ O SLOVO

Naprosté zázraky se ale nedějí. Vůz po jedenácti letech opravdu jako nový být nemůže. Po prohlídce v servisu Miroslava Horského v Práčské ulici na Praze 10 se například ukázalo, že se do auta již na několika místech pustila rez. „U více něž desetiletého vozu jsou některé stopy koroze logické, čtyřčlenná rodina s takovýmto vozem může bez problémů vyrazit na dovolenou. Pohodlné je i nasedání do auta, příjemný je výhled přes velké čelní sklo.

Všechna sedadla jsou samostatná, interiér je díky tomu variabilní.

"Jinak toto dvoulitrové TDI je opravdu osvědčené, koncern VW ho používá v téměř celé své modelové řadě. S motorem proto, myslím, není žádný problém. Jestli má auto najeto těch 200 tisíc kilometrů poctivě, je dobré si dát pozor na turbo a vstřiky. Jinak ale vůz opticky, kromě té drobné koroze, vypadá, že je ve velice pěkném stavu. Počet ujetých kilometrů odpovídá necelým dvaceti tisícům ročně, což je takový průměr toho, co lidé obvykle najezdí, takže bych tomu i věřil. Důvěryhodnosti přidává i servisní knížka. Do roku 2013 bylo vše servisováno v Německu a pak – tady koukám - v roce 2013 už je razítko z Hradce Králové. Na tom ale není nic špatného," komentuje servisman.

Pokud ale někdo od Sharana bude očekávat další roky dobré služby, Horský rozhodně doporučuje antikorozní ochranu. A nějakým antikorozním nástřikem by ošetřil i spodek vozu a dutiny. Tím by se životnost karoserie prodloužila. Celá ta investice by podle něho měla přijít na necelých 5 tisíc korun. „S tímto stejným motorem u nás servisujeme i auta, která mají najeto třeba i 350 tisíc kilometrů. A věřím, že tolik je možné spolehlivě najezdit i s tímto sharanem. Samozřejmě ale hodně záleží na tom, jak se o auto bude jeho nový majitel starat.“

STRAŠÁK DPF

Jindřich Topol z AAA Auto však k volbě ojetého sharana první generace říká: Navzdory své nesmírné popularitě se první generace sharanu k nejspolehlivějším ojetinám nikdy neřadila, zákazníky v bazarech to ale očividně příliš nezajímá. Léta letoucí je sharan velmi horké zboží, na které se vždy před začátkem jarní sezóny div nestojí fronta.“ A platí to podle Topola i pro faceliftované provedení dokonce i s vyhlášeně průšvihářským „filtrovaným“ dieselem 2.0 TDI: „Na nákup tohoto modelu se proto vždycky na konci zimy (ještě než se o ně na trhu začne hrát přetahovaná) začínáme více soustředit a většinou je dovážíme ze zahraničí, kde se kupodivu stále ještě dají najít nezhuntované kusy s rozumným nájezdem. Bohužel jsou většinou vybaveny právě motorizací s DPF, jenže většinou nezbývá, než zatnout zuby a brát, co trh nabízí. Vysoké poptávce po Sharanech se vlastně není co divit, v nejvíce frekventované cenové relaci do 200 tisíc jsou „empévéčka“ hodně populární a Sharan je mezi nimi vnímán jako symbol blahobytu, technické robustnosti a snadné opravitelnosti. Že může být realita trochu odlišná od světonázoru bazarové klientely, to není nic neobvyklého a určitě to neplatí jen pro Sharan.“

DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×