Českému zastoupení značky Hyundai je nepochybně líto, že dny modelu ix20 jsou sečteny. Na našem trhu si totiž vedl dokonce ještě lépe, než rovněž v tuzemsku vyráběné SUV Tucson, které je jinak v Evropě nejžádanějším modelem s logem Hyundai. Ve své kategorii rodinných vozů MPV byl dokonce u nás číslem 1.

Jenže, všechno jednou skončí. Výroba malého rodinného MPV na montážní lince závodu v Nošovicích skončila v květnu a nyní se již pouze doprodává. Jelikož si však čeští dealeři vytvořili dostatečné zásoby, a navíc vůz prodávají za velmi lákavou cenu od 279 990 Kč, rozhodli jsme se ještě nyní prozkoumat, zda se doslova na poslední chvíli vyplatí pořízení tohoto modelu. 

Současně jsme si na porovnání vzali aktuální generaci hatchbacku i30, který také montují v tuzemském závodě korejské značky.

Ix20 je již k mání pouze s jedním typem motoru, kterým je zážehová čtyřválcová šestnáctistovka. Na papíře má velmi solidní výkon  91 kW, což v případě spojení s manuální šestistupňovou převodovkou (to byl náš případ, dále je k dispozici ještě automat se stejným počtem převodových stupňů) postačuje na udělení maximální rychlosti 185 kilometrů v hodině a zrychlení z nuly na stovku během 10,8 sekundy.

Při poměrně malé délce je výška docela velká

Jediná možná výbava s označením Trikolor Plus zahrnuje například i klimatizaci, elektricky ovládaná přední okna, mlhovky, světla pro denní svícení, asistent rozjezdů do svahu, multifunkční kůží potažený volant, dálkové ovládaní centrálního zamykání a alarm, dále také rádio se čtyřmi reproduktory, výškově nastavitelné sedadlo řidiče, nastavitelný sklon opěradel zadních sedaček či fixační síť v zavazadlovém prostoru.

Hyundai i30 má samozřejmě v nabídce motorizací povícero. My jsme však zvolili tu základní, pojící se s výbavou Start. Jedná se opět o zážehový čtyřválec, který má ovšem objem jen 1,4 litru, výkon 73 kW a opět se pojil se šestistupňovým manuálně ovládaným převodovým ústrojím.

Přesto je v jeho případě údaj o maximální rychlosti jen nepatrně horší (183 kilometrů v hodině), dynamika při rozjezdu z klidu na stovku již ale pokulhává o necelé dvě sekundy.

Základní výbava již obsahuje také klimatizaci, rádio se čtyřmi reproduktory, elektrické ovládání pro všechna boční okénka a zrcátka, multifunkční volant, šest airbagů, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, monitorování tlaku v pneumatikách, tempomat a asistenty pro sledování únavy řidiče, samočinné nouzové brzdění a vedení vozu v jízdních pruzích. 

Právě tyto posledně jmenované prvky ix20 nemá a nemůže je dostat ani za příplatek. Na rozdíl od i30 ale má sériově namontovanou výškově nastavitelnou sedačku řidiče, dojezdovou rezervu, či posuvné zadní sedačky.

Hodnocení designu je vždy ošemetná záležitost, protože každý má poněkud jiný vkus. Poslední facelift vozu ix20 v roce 2016 sice rozhodně autu přidal na kráse, ale i tak je podle mého již znát, že má nejlepší léta za sebou. V bílé barvě, kterou byl nalakován, působil tak trochu nudně. Naopak i30 v červeném laku vypadala lákavěji a sportovněji. To ale samozřejmě také díky jiným proporcím. Zatímco ix20 má při délce 412 centimetrů výšku 160, tak i30 zabírá na délku o dvaadvacet centimetrů delší prostor, naopak na výšku jí schází na prvně jmenovaný vůz bezmála patnáct centimetrů. Je navíc o tři centimetry širší.

Interiér léta nezapře

Diametrálni rozdíl je ve vzhledu interiéru, konkrétně v oblasti palubní desky a předních sedaček. Zatímco i30 se může směle postavit všem konkurentům z evropské či japonské produkce, i20 je už lidově řečeno "sto let za opicema". Zejména design středového panelu na palubní desce, kde jsou ovladače rádia a klimatizace, již i vinou použitého stříbřitého plastu připomíná první korejská auta prodávaná na našem území. Byť to na samotnou funkci nemá vliv.

Ta je prosta všech ozdob

Objem zavazadlovém prostoru (oficiálně má ix20 k dispozici 570 litrů, zatímco i30 jen 395 litrů) sice papírově hraje pro ix20, avšak při reálném zkoumání se mi hodnota ix20 nechtěla věřit. Zřejmě se měřilo za situace, kdy byly zadní sedačky posunuty do polohy co nejvíce vpředu. Pokud jsou však naopak v nejzadnější pozici, vypadají kufry obou aut zhruba stejně velké.

Při hodnocení odkládacích prostor ovšem rozhodně vyhrává i30. Starší vůz totiž nemá vpředu loketní středovou opěrku s úložným prostorem, žádné kapsy v zadních dveřích a ani pouzdro na brýle na obvyklém místě vpředu na stropě. Mimochodem, dokonce tu nejsou ani obvyklé lampičky pro osvětlení prostoru řidiče a spolujezdce. Boduje pouze promyšlenou vnitřní stranou víka přihrádky u spolujezdce.

Při použití redaktora s výškou 186 centimetrů coby testovací figuríny pro měření místa vzadu za stejně velkým řidičem, byly naměřeny ve vozi ix20 před koleny dva centimetry místa a nad hlavou 5, v i30 to bylo o něco lepší. Konkrétně tři centimetry před koleny a sedm nad hlavou. Rozhodně jsou tedy obě auta dimenzovaná natolik, aby v nich i na delší vzdálenost mohli cestovat čtyři dospělí lidé.

ix20 umí zaujmout, i30 ale vítězí

Nutno ovšem přiznat, že lépe se jim bude nastupovat a vystupovat do a z ix20. To proto, že sedačky jsou umístěny výše. Pokud jsem "napumpoval" přední sedačku v obou autech do nejvyšší polohy, naměřil jsem v případě MPV na místě, kde se sedák spojuje s opěradlem v ix20 hodnotu 61 centimetrů a v i30 o plných dvanáct centimetrů méně. To už pro řadu lidí může být docela zásadní.

Jízdní vlastnosti testovaných vozů jsou diametrálně odlišné. S oběma jsme jezdili na stejných nebo velmi podobných silnicích. Od těch nejhorších venkovských okresek, přes dálnice až po městské komunikace. Zatímco ix20 je na vozovkách s výtluky, promačklinami, vyčnívajícími kořeny a dalšími záludnostmi solidně ovladatelná jen do rychlosti zhruba sedmdesát kilometrů v hodině, s i30 stejným úsekem bez problémů projedete nejvyšší u nás povolenou mimoměstskou rychlostí, tedy 90 km/hod.

Svůj podíl na tom má nepochybně  rozdíl ve výšce karosérie a tudíž jinak položené těžiště, ale také péra a tlumiče se zcela jinou charakteristikou. Podvozek je měkký, což se v zatáčkách projevuje výraznými náklony a při brzdění ponořováním přídě. Pokud v zatáčce najedete na nerovnost, zadek vozu nevyzpytatelně uskočí. Potěšilo hladké řazení i solidní výhled, který je dán vyšším posazem. Při vyšších rychlostech, tedy hlavně na dálnici, kde motor v rychlosti 130 kilometrů v hodině a zařazené "šestce" točí 3500 otáček,je již jeho práce v kabině hodně slyšitelná.

Naopak i30 je sice mírně tvrdší, avšak jen do té míry, aby podvozek zvládl kopírovat terén pod koly. Rychlejší jízda v bezpečné stopě mu nečiní problémy, přestože ještě více to platí o exemplářích se silnějšími motory, do nichž se montuje zadní víceprvková náprava. V našem voze byla pouze kliková s vlečenými rameny a zkrutnou příčkou.

Asi není překvapivé, že při měření spotřeby dopadla lépe "ítřicítka". Na okreskách se s ní volným tempem dá jezdit za 4,9 litru, na dálnici za 7,5 a ve něstě  mezi sedmi a osmi litry. ix20 si na venkově řekla o 5,1 litru, na dálnici a ve městě byly hodnoty téměř shodné s modernějším autem.

Přestože je ix20 v určitých ohledech stále velmi zajímavým vozem, především z hlediska variability a vnitřního prostoru, je dnes už rozhodně lepší volbou moderní hatchback i30. Lépe se v něm "zabydlíte" a jeho o dvacet tisíc Kč vyšší cenu více než vyvažují zejména o několik tříd lepší jízdní vlastnosti, lepší odhlučnění a moderní bezpečnostní asistenti, včetně zmíněného autonomního brzdění.