Možná budou za nějaké tři až čtyři roky vypadat vozy značky Seat úplně jinak než ty současné. To totiž doběhne do konce vývojový cyklus modelů, na kterých ještě stihl pracovat šéfdesignér Alejandro Mesonero-Romanos. Ten je totiž už v současnosti, společně s také již bývalým šéfem celé automobilky Lucou di Meo, čerstvým zaměstnancem konkurenčního Renaultu.

Nyní se ale ještě můžeme těšit z jeho práce na exteriéru a interiéru vozidel. Pokud totiž srovnáme jeho auta s těmi, která ve stejných kategoriích nabízí koncernoví příbuzní Volkswagen a Škoda, pak jsou z nich určitě nejvíce sexy. A obyčejně to platí i v porovnání s veškerou konkurencí.

Nová kombi verze modelu Leon je dalším důkazem předcházejících slov. Sice ještě neznáme vzhled nové generace Golfu Variant, ale troufnu si tvrdit, že tato konzervativní značka jihoevropany netrumfne. Možná třeba při faceliftu, který už bude "malovat" Jozef Kabaň. A Octavia Combi? Určitě je to pěkné auto, jenže má přece jen o trošičku kolmější záď a rovnější linii střechy. To je sice dobré z hlediska využitelnosti vnitřního prostoru, ale pro potěchu oka je lepší řešení Seatu.

Přesvědčit se o tom můžete v naší fotogalerii.

Přesto se nemusíte bát, že byste toho do kufru "kombíkového" Leonu naložili málo. Auto se, v porovnání s minulou generací, prodloužilo i díky zvětšení rozvoru o 50 milimetrů prodloužilo o 93 milimetrů na celkových 4642 milimetrů. Kufr tedy narostl na 617 litrů (nabobtnal mezigeneračně o 30) a na Octavii Combi mu schází celkem nicotných 23 litrů.

Některými detaily ale za mladoboleslavským příbuzným zaostává. Například háčky na zavěšení nákupních tašek nejsou výklopné, ale jsou pouze vylisovány do plastových dílů bočního obložení. Stejně jako Octavia nemá (na rozdíl od řady konkurentů v této třídě) možnost sklápění tří dílů zadního opěradla v poměru 40:20:40, ale jen v klasickém 40:60. Naštěstí pro lyžaře je uprostřed poměrně velkoryse dimenzovaný otvor.

Nakládací hrana není vysoko, pod zvednutým víkem zavazadelníku (otevíratelném elektromotorem) se vzpřímeně postaví i lidé s výškou 190 centimetrů. Potěšila možnost uložení roletky pod dno, rád jsem tu viděl i rezervní kolo. Byť šlo pouze o dojezdovou verzi.

Jezdí skvěle

Testovaný exemplář byl ve výbavovém stupni Xcellence, který zvenčí i zevnitř působí elegantnějším dojmem než podobně bohatě vybavená varianta FR. Mně se imitace dřeva na palubní desce moc nelíbí, ale třeba tmavší hnědé proužky na sedačkách sladěné s dekorem rámečků kolem klimatizačních otvorů a další detaily svědčily o vytříbeném vkusu tvůrců interiéru. Skoro by se tento styl dal přirovnat k tolik obdivovanému švédskému designu.

Materiály jsou kvalitní a zpracování velmi dobréZdroj: Radek Pecák

S novým řešením ovládáním vozu (myslím tím samozřejmě jiné funkce než je řízení, řazení či brždění), jsem se setkal již v případě hatchbacku. Protože ale od té doby uběhlo pár týdnů, musel jsem si opět zvykat na tento tlačítkový minimalismus. Do menu asistenčních systémů (to, abych mohl vypnout mnou nenáviděný systém pro udržení se v jízdním pruhu, který se samočinně zapíná při každém nastartování) se ještě dostanete stiskem titěrného tlačítka na volantu, ale třeba kvůli přepnutí jízdních režimů už musíte "tlapkat" na centrálním displeji. Některé ikonky jsou navíc hodně malé. Ještěže alespoň ovládání palubního počítače zůstalo u staré logiky…

Jízdní vlastnosti naštěstí nadšenému řidiči vykouzlí spokojený výraz na přední části hlavy. Během týdenní prověrky tohoto vozu jsem s ním najezdil více než šest stovek kilometrů a jízda mě bavila snad čím dál více. Blízko k limitům jsem se dostal při několikerém průjezdu známé "motorkářské" silnice přes takzvané Buchlovské hory, ale znovu a znovu mě auto překvapovalo svojí poddajností a ochotou k zatáčení. Přínos k tomu nepochybně mělo již výše zmíněné prodloužení rozvoru, poměrně lehký motor v přídi i naladění podvozku.

Ten je citelně tužší než v Octavii Combi. I v případě, že jsem přepnul adaptivní tlumiče do "nejměkčího" režimu, nedostavilo se žádné pohupování v podélném nebo dokonce příčném směru. Na druhou stranu o přejetí kanálových propustí nebo hlubších výtluků informuje podvozek osazenstvo vozů hlasitější kovovou ranou.

O motoru 1,5 TSI s výkonem 150 koní už bylo napsáno hodně. Jeho hlavní předností je kultivovanost, úspornost, ale na uváděný počet koní i solidní dynamika. I při jízdě ve vysokých otáčkách na zmíněné silnici E 50 nedostal přes hranici průměrné spotřeby deset litrů.

Na dálnici D1 pak palubní počítač ukázal apetit 5,7 litrů, i ve městě se dá jezdit "pod šest". V "kochacím" režimu na venkově není nereálná pětilitrová spotřeba.