Nízká spotřeba, solidní prostornost a třeba i skvělý výhled na vozovku… Těmito přednostmi se bude snažit nová generace Hondy Jazz zaujmout své budoucí zákazníky. Zatím jsem ji mohl vyzkoušet jen krátce - na západním okraji hlavního města.

Na rozdíl od minulosti, kdy se nabízela jediná verze, připravila nyní japonská automobilka hned dvě varianty tohoto vozu. Ta druhá má dokonce samostatné označení Crosstar. Právě tu jsem získal k první krátké projížďce. Přes jiné jméno se ale jedná o velmi blízkého příbuzného Jazzu. Plastové lemy blatníků, spodní části dveří a prahů, společně s imitací ochranných prvků pod předním a zadním nárazníkem a střešními ližinami sice poměrně zdařile vytvářejí dojem malého SUV. Ale jde skutečně jen o dojem. I když, vyšší světlé výšky (o 16 milimetrů), se podařilo dosáhnout díky drobným úpravám podvozku a nasazení větších kol.

Hlavní novinkou přicházející generace Jazzu  (a Crosstaru) je jediné možné pohonné ústrojí. Je jím hybrid, který je ovšem v porovnání s většinou konkurence dosti unikátní. Spalovací agregát - zážehová patnáctistovka s výkonem 72 kW je v drtivé většině případů, přičemž k výjimkám patří třeba jízda vyšší rychlostí po dálnici nebo agresivnější akcelerace, využíván jen jako prostředník pro výrobu elektrické energie. To má na starosti generátor s výkonem 70 kW. Kola pak roztáčí elektromotor, který poskytuje až 80 kW. V útrobách je ještě malá vysokonapěťová lithium-iontová baterie. Ta se dobíjí pouze při jízdě.

Na šestnáctikilometrové testovací trase, během níž jsem na několik kilometrů zavítal i na zmiňovanou dálnici, jsem na palubním počítači zaznamenal průměrnou spotřebu 4,2 litru, což je znamenitá hodnota. I proto, že jsem jel právě s verzí Crosstar, která je těžší a má horší součinitel aerodynamického odporu.

Auto nemá klasickou převodovku, ovšem "variátorové" ústrojí nemá ve vyšších otáčkách takový kvílivý zvukový projev, jako tomu často bývá u konkurence. Elektronika totiž čas od času zvládne otáčky snížit, čímž vyvolá pocit přeřazení. Pro řidiče a jeho spolucestující je to příjemnější, byť to podle expertů Hondy znamená malinké navýšení spotřeby.

Dobře vymyšlený interiér

V interiéru se mi líbilo, že Honda se vrátila ke klasickému způsobu ovládání klimatizace. Příslušný panel je navíc velmi kvalitně zpracovaný. Vydařený je také multimediální displej. Má solidně rychlou odezvu a dobré rozlišení. Naopak displej, který nahrazuje část tradičního přístrojového ukazatele, mi připadal jako poněkud násilné řešení.

V kabině je na vůz, který má délku jen 409 centimetrů, opravdu velmi solidní prostor pro čtyři dospělé cestující. Zadní místa lze v případě potřeby přetvořit v jakýsi druhý kufr. To proto, že nádrž je pod předními sedačkami a sedák lze vyklopit směrem vzhůru. Tuto vymoženost měly už i předcházející generace.

Dalším unikátním technickým řešením je takzvaný "áčkový" sloupek karosérie. Střechu před deformací při převrácení totiž chrání až jeho druhá část, umístěná blíže k řidiče. Ten první je velmi slabý a prakticky neomezuje výhled šikmo vpřed.

Předností Crosstaru je nepochybně velmi bohatá výbava. Například součástí té bezpečnostní je i středový airbag oddělující od sebe při nárazu oba přední cestující, dále alarm, automatická klimatizace, vyhřívání předních sedaček, adaptivní tempomat, navigace, rádio s osmi reproduktory, střešní ližiny, kola z lehké slitiny i LED světlomety. Odpovídá tomu i cena - 609 900 Kč.

Kdo se bez "offroadového" looku obejde a stačí mu i horší výbava, ten může pořídit klasický hatchback Jazz již od 499 900 Kč. V takovém případě získá základní verzi se stejným výčtem bezpečnostních prvků a dále s automatickou klimatizací, centrálním zamykání s dálkovým ovládáním, elektrickým ovládáním všech okének, rádiem, LED světlomety. Ovšem kola jsou ocelová. Nad základní výbavou Comfort jsou ještě dvě další.