Dvakrát stejná stokilometrová trasa zajetá v mírném sobotním provozu za identických klimatických podmínek a při dodržování stejného tempa. Takové byly podmínky testu, ve kterém jsem se snažil ověřit náklady na palivo na sto kilometrů jízdy s novou verzí vlajkové lodi tuzemské automobilky Škoda.

Superb iV je, jak známo, automobil typu plug-in hybrid. Umí tedy jet jak na benzin, tak čistě na elektřinu, případně v kombinaci obou typů pohonu. Uvnitř má trakční baterii s kapacitou 13 kWh, z nichž ale může řidič použít pro jízdu jen 10,4 kWh. Podle homologační metodiky WLTP by to i tak mělo stačit na ujetí 62 kilometrů bez spálení kapky paliva z padesátilitrové benzinové nádrže.

Jenže, zvládnout tuhle hodnotu také na silnici je úkol hodný mistra světa v ekologické jízdě. Už když jsem s plně nabitým vozem vyjel z garáže, ukazoval palubní počítač "elektrický" dojezd pouze 42 kilometrů.

Trasu jsem si naplánoval tak, aby obsahovala zhruba dvacetikilometrový městský úsek v městské zástavbě, kde jsou v odstupu maximálně stovky metrů křižovatky a semafory, dále několik úseků po okresních silnici (celkem 36 kilometrů), tři kratší dálniční úseky (dohromady 31 kilometrů) a zbývajících třináct kilometrů vedlo po pražském městském okruhu a v danou chvíli dobře průjezdné Průmyslové ulici. Při dodržování maximálních povolených rychlostních limitů jsem s oběma vozy jel celkovým průměrem 65 kilometrů v hodině.

A přibyl  další ukazatel paliva - elektřiny

Na trase nebyla žádná extrémní stoupání ani sjezdy a teplota se držela v rozmezí 13-15 stupňů Celsia. Na první únorový den to byly mimořádné teploty, které odpovídají podle dlouhodobých statistik meteorologů spíše počátku května. Právě jaro je pro provoz automobilů s trakčními baterie velmi příznivé počasí, neboť není nutno příliš využívat klimatizaci ani topení. 

A kolik tedy na elektřinu v Česku?

Nejdříve jsem byl zvědavý, jak daleko auto vlastně zvládne jet v českých podmínek čistě na elektřinu. V deštěm smáčeném Amsterodamu, kde jsem měl v prosinci možnost ujet se Superbem iV první desítky kilometrů, jsem dokázal na absolutní rovině 42 kilometrů. V Praze jsem absolvoval například výjezd z Holešovic na Prosek, což je už poměrně dlouhý kopec. Přesto jsem po dvaceti kilometrech typické městské jízdy uviděl na palubním počítači údaj 19,8 kWh. To je o více než dvě kilowatthodiny lepší výsledek, než jaký jsem "zajel" v Holandsku. V tu chvíli zbývalo v baterii ještě dost elektřiny na absolvování dalších 24 kilometrů. Bylo tedy jasné, že překonám původně signalizovaný dojezd, což určitě není k zahození.

Ještě úsporněji než ve městě umí Superb iV jet na rovinaných venkovských silnicích Nymburska. Nakonec jsem díky tomu bez zapojení spalovacího motoru ujel přesně 50 kilometrů a spotřeba klesla pod 18 kWh. V této části trasy již byl rovněž čtyřkilometrový dálniční úsek.

Teprve po těchto padesáti kilometrech jsem zpod přední kapoty uslyšel zvuk benzinového čtyřválce. Do stejného místa, odkud jsem startoval, jsem přijel se spotřebou 3,2 litru benzinu na sto kilometrů. Jelikož jsem však ujel díky tomuto palivu pouze padesát kilometrů, fakticky bych musel do nádrže dotankovávat jen 1,6 litru. Za benzin bych tedy na stokilometrové trase abslovované zpočátku s plně nabitou baterií zaplatil při současných cenách u pump necelých padesát korun.

Neváhejte dobíjet!

Zhruba stejně tolik (průměrná cena elektřiny v roce 2020 je podle portálu elektrina.cz 4,72 Kč) bych zaplatil energetické společnosti za opětovné dobití baterie vozu z domácí zásuvky. Náklady jsou tedy pod jednou korunou na kilometr. Spíše pro zajímavost uvádím ještě jeden údaj z palubního počítače: V bezemisním režimu jsem z celé stokilometrové trasy ujel přesně 63. To proto, že i po vybití původní zásoby si vůz při zpomalování další elektřinu vyrábí rekuperací a ve vhodném úseku ji opět využíván. Někdy jen jako výpomoc spalovacímu agregátu, jindy kola auta elektromotor roztáčí opět sám.

A nyní srovnání stejného vozu na stejné trase za stejných podmínek a při dodržování shodné rychlosti: V městském provozu s častým zrychlováním a zpomalováním ukázal palubní počítač průměr 5,1 litru na sto kilometrů, na tranzitní městské komunikaci s rychlostními limity v rozmezí 50-80 kilometrů to bylo 4,3 litru, na okresních silnicích v průměru 4,8 litru a na dálnicích 6,8 litru. Ve výsledku pak autu na celé stokilometrové trase ubylo z nádrže 5,7 litru.

Pokud to přepočítáme na peníze, tak při ceně za litr Naturalu 95 rovných 32 Kč činí náklady na palivo 182,4 Kč. Přijde to tedy skoro na dvojnásobek v porovnání s dobitým autem. Dobíjení se tedy rozhodně vyplatí!