Přesně 4,4 a 4,8 litru. To jsou hodnoty spotřeby benzínu, kterých jsem dosáhl při prvních testovacích jízdách s novou Toyotou Yaris Cross během mezinárodní novinářské prezentace v Belgii.

Na fotografie vozu pořízené při této akci se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

První hodnota se vztahuje k hybridní verzi a pohonu pouze předních kol, druhá náleží provedení s pohonem 4x4. Jezdil jsem přitom v hustém provozu v poměrně členitém terénu a vždy pár desítek kilometrů z ujeté vzdálenosti během testovacího okruhu činila dálnice. Výše uvedené hodnoty se tudíž dají vzít za bernou minci a s podobnou spotřebou budou řidiči jezdit s tímto autem také v podmínkách České republiky.

To, jak jezdí varianta, která má pod kapotou výhradně spalovací zážehový agregát, jsem zatím vyzkoušet nemohl. Toyota totiž, jak známo, propaguje svůj hybridní systém a předpokládá se, že v případě tohoto modelu ji vyslyší 70 procent ze všech kupujících.

Yaris Cross, jak ostatně název napovídá, po technické stránce vychází z úřadujícího evropského auta roku, kterým je nejnovější generace hatchbacku Toyota Yaris. 

Je ale podstatně větší. Konkrétně je Cross o 90 mm vyšší (1560 mm), 20 mm širší (1765 mm) a plných 240 mm (!!!)delší (4180 mm). Rozvor zůstal nezměněn (2560 mm), avšak nárůst světlé výšky o 25 mm (na 170 mm) znamená, že Yaris Cross bude schopen projet také lehčím terénem.

Uvnitř je také "cítít" Yaris. Jen některé dekory či povrchové úpravy materiálů byly upraveny. Ve verzi s pohonem 4x4 je pak pochopitelně také na středové konzole volič režimů pohonu všech kol. Lze vybírat mezi "normálním" nastavením, dále pak jsou k dispozici režimy Trail - pro průjezd terénem a Snow (Sníh). Mimo asfaltový povrch jsem se tentokrát s autem nedostal, takže o o chování systému pohonu všech kol (ta zadní roztáčí výhradně elektromotor) zatím referovat nemůžu. To si nechám až na test v domácích podmínkách. Vím ale, že Z Yarise Cross se v této verzi může stát stoprocentní předokolka nebo bude možné až 60 procent dostupného točivého momentu pohonné soustavy přenést na zadní kola.

Překvapivě praktické auto

Potěšitelné, že "nabobtnání" vozu není jen designovým efektem, ale projevuje se v praxi také na úrovni vnitřního prostoru. Vpředu navíc přibyl životní prostor spolujezdci díky použití rovné přístrojové desky. Tím myslím to, že není ve své levé části natočena směrem k řidiči, jak se v posledních letech stalo skoro normou.

Vzadu se vcelku pohodlně usadí také dva dospělí s tělesnou výškou kolem 185 centimetrů. I v případě, že před nimi budou sedět dva stejně urostlí jedinci, můžou počítat před koleny s rezervou kolem dvou centimetrů. Stejný volný prostor pak budou mít také nad hlavou.

Kufr se liší podle toho, zda zvolíte "dvoj" nebo čtyřkolku. V případě druhé volby je to jen 320 litrů. To proto, že už není k dispozici prostor pod mezipodlahou zavazadelníku, který mají hybridní předokolky, stejně jako stejně koncipované verze se spalovacím motorem. Ostatní varianty disponují objemem 397 litrů, což je velmi obstojná hodnota.

Tam navíc bývá k dispozici podélně rozdělená podlážka. Díky ní pak můžete část věcí uschovat pod mezipodlahu a na tu nižší část postavit nějaký vyšší předmět. Dobře je to vidět na fotografiích v galerii. Trošku mě zarazilo, že místo krycího plata je v kufru jen plátno. Na druhou stranu, když ho nepotřebujete, tak ho snadno někam schováte. V nejvyšších výbavách je dokonce možné získat zadní lavici rozdělenou v praktickém poměru 40:20:40 či elektricky otvíratelné víko zavazadelníku.

Výhodou varianty s pohonem všech kol pak je na druhou stranu sofistikovanější zadní náprava, která zajistí příjemnější jízdní vlastnosti na horším povrchu i v zatáčkách.

Nastavení podvozku lze charakterizovat jako spíše tvrdší, ale rozhodně ne prkenný. Jeho poddajnost na nerovnostech je velice slušná. To jsem si ověřil na dlážděných a notně zprohýbaných uzoučkých cestách, které vedly skrze bojiště u Waterloo nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Nelíbily se mu pouze přejezdy retardérů a jiných příčných nerovnostech. Pak o sobě dává do kabiny vědět také bouchnutím.

Co a za kolik?

V sériové výbavě je auto velmi slušně vybaveno. Důraz se kladl zejména na bezpečnost. Nová generace systému Toyta Safety Sense zahrnuje následující prvky:

Předkolizní bezpečnostní systém (PCS) s rozpoznáváním vozidel, funkcí rozpoznávání chodců za denního světla i v noci, rozpoznáváním cyklistů ve dne, asistentem pro zmírňování kolize na křižovatkách a nouzovým asistentem řízení,  adaptivní tempomat s plným rychlostním rozsahem, upozornění na opuštění jízdního pruhu (LDA) a asistent pro udržení v jízdním pruhu (LTA), systém rozpoznávání dopravních značek (RSA) a automatické přepínání dálkových světel (AHB).

Již výbava Active ( v Česku je k mání od 435 000 Kč s benzinovou patnáctistovkou a manuální převodovkou)  zahrnuje 16" ocelová kola s ozdobnými kryty, LED přední mlhová světla, anténu ve tvaru žraločí ploutve a vyhřívání zpětných zrcátek. Na palubě čeká cestující elektrické ovládání předních i zadních oken, automatická klimatizace (hybrid), elektronická parkovací brzda, parkovací kamera, 7" multimediální systém Toyota Touch s digitálním tunerem DAB a čtveřicí reproduktorů, resp. konektivita chytrých telefonů přes Apple CarPlay a Android Auto.