Když jsem měl možnost nové Clio vidět poprvé na březnovém autosalonu v Ženevě, skoro bych ho přešel bez povšimnutí. Vypadá totiž až na drobné detaily stejně, jako jeho předchůdce. Přesto je to kompletně přepracovaný vůz, dokonce postavený na nové platformě.

To, že se Renault do přípravy jednoho ze svých nejdůležitějších modelů pořádně “obul”, svědčí pohled do interiéru. Tady nezůstalo nic při starém. Nově je teď centrální konzola natočena na řidiče, dominantou je vertikálně orientovaný displej multimediálního systému. Může mít úhlopříčku až 9,3 palce, což je nejvíce v celém portfoliu francouzské značky. Přesto se Renault nevydal cestou jako někteří jeho konkurenti v segmentu, kteří věří v samospasitelnost tohoto prvku a chtějí jeho prostřednictvím ovládat prakticky všechny komfortní a bezpečnostní funkce.

Zde jsou klasické ovladače klimatizace a uvnitř toho pro nastavování teploty je dokonce samostatný displej. Ihned tak můžete zkontrolovat, zda tam svítí takový počet stupňů Celsia, který je vám milý. A v Portugalsku, kde se konala mezinárodní novinářská prezentace tohoto auta, jsem to kontroloval často. Venku totiž zuřily tropické teploty – v rozmezí od 35 do 27 stupňů.

Další funkce (vyhřívání sedaček, vypínání start&stopu a podobně) se spouštějí přepínači ve stylu klavírních klapek. Na jejich horní straně je vždy také příslušná ikonka. Řidič tak rychým pohledem může zkontrolovat, zda sahá po tom správném. Stejně tak postupovali tvůrci vozu rovněž u spouštěčů dalších funkcí nalézajících se vlevo od volantu. To jsem zatím v žádném jiném automobilu této třídy neviděl.

Funkční spínače zasluhují jen slova chvály

Tak jak to na prezentacích nových vozů bývá, I tentokrát organizátoři novinářům k testování připravili pouze exempláře s maximální možnou výbavou. Buď ve stupni Intense nebo v nové linii R.S. Line.

Interiér vypadá jako z prémiového segmentu

V jejich interiéru byla ale díky tomu radost pobývat. Měkčené materiály jsou snad všude, kde si to jen dokážete představit, plasty mají bezchybnou kvalitu i slícování a na mnohých prvcích je vidět, že je doslova vypiplali. Třeba startovací tlačítko (jak můžete vidět v naší fotogalerii) obkružuje nádherně zpracovaný kovový prstenec, kovovými hranami jsou osazena třeba také tlačítka pro spouštění okének, a tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Samozřejmě nechybělo ambientní osvětlení, digitální přístrojový štít nebo ovládání adaptivního tempomatu na volantu.

Jen hlasitost a volba rozhlasových stanic se nadále mění pomocí speciální páčky pod ovladačem stěračů.

Potěšila mě také prostornost interiéru. Vpředu především díky tomu, že středový tunel neutiskuje řidičovo pravé koleno. Clio je ale teď i autem, v němž se klidně třeba na stokilometrové vzdálenosti přepraví čtveřice naprůměrně narostlých dospělých. Pokud jsem si totiž sedačku řidiče nastavil do polohy ideální pro řízení a pak celé své 186 centimetrů vysoké tělo přestěhoval do druhé řady, měl jsem zde nad hlavou slušnou dvoucentimetrovou rezervu na před koleny stejně velký volný prostor.

Kufr v porovnání s předchůdcem také narostl. Jeho objem se už na jednociferné číslo přiblížil k hranici 400 litrů. Podlážku je možno nastavit do dvou poloh a pode dnem je stále místo na uložení dojezdové rezervy. To oceňuji, zejména proto, že testované vozy měly v interiéru namontovanou prémiovou audiosoustavu Bose s celkem 9 reproduktory. Zajímavostí je, že verze s dieselovými motory (v nabídce budou dvě výkonové varianty osvědčené patnáctistovky) mají o 25 litrů menší objem zavazadlového prostoru. To proto, že část musela ukrojit nádrž pro kapalinu AdBlue.

Řazení je trošku nepřesné

V Portugalsku jsem měl ovšem možnost testovat dvě varianty z nabízených zážehových motorizací. První den akce jsem cestoval pomocí litrového tříválcového přeplňovaného agregátu, který byl schopný prostřednictvím pětistupové manuální převodovky roztáčet přední kola výkonem rovné stovky koňských sil. Podle tiskové mluvčí českého zastoupení Renaultu Jitky Skaličkové se dá očekávat, že právě tuto pohonnou jednotku si v tuzemsku zvolí největší část zájemců o nové Clio.

Motorizací je hodně

Přestože jde o tříválec, jeho vibrace jsou velmi dobře potlačené a jeho trošku chrčivý zvuk do interiéru pronikne teprve při otáčkách kolem čtyř tisíc za minutu a vyšších. Ve dvoučlenném obsazení a s dvěma cestovními zavazadly v kufru se tento vůz jevil dostatečně svižný především ve městech a při akceleracích do zhruba 80 kilometrů v hodině. Další zrychlování už trvalo přece jen o trošku déle, než by si svižněji jezdící řidič představoval. Auto je však s ním schopné jezdit bez problémů za 5 litrů na sto kilometrů, v dálničním provozu (v Portugalsku je na těchto komunikacích o deset kilometrů nižší rychlostní limit), jsem pak na palubním počítači spatřil průměrnou spotřebu 5,9 litrů. Chvilku jsem si musel zvykat na mírně nepřesný chod řadicí páky ve vymezených drahách. Chce to zvolnit pohyb ruky a v závěru trošku zatlačit a páku přidržet v konečné poloze.

Podvozek vozu bude určitě schopný “akceptovat” i české proděravělé okresky. Například při přejezdech železničních kolejí nebo zpomalovacích retardérů se od kol neozývaly žádné rány. V zatáčkách se velmi mírná nedotáčivost projeví až ve chvílích, kdy se řidič některou z ostrých zatáček rozhodne projet téměř vražedným tempem.

O poznání sportovnější svezení ovšem poskytuje zatím nejsilnější nabízená motorizace, kterou bude třináctistovka s výkonem 130 koní. Jde o čtyřválec, a tudíž je její zvukový projev kultivovanější, odezva na plyn je samozřejmě také výraznější. Spojena je však pouze s automatickou převodovkou, takže cena takového exempláře bude nepochybně poměrně vysoká. Na částku si však musíme ještě počkat až na konec letošního léta. Oficiálně se totiž nové Clio v Česku začne prodávat až v září.

Protože jsem se velkou část trasy vytyčené pro druhý den za volantem Clia R.S. Line “nepoflakoval”, výsledná spotřeba 5,3 litru byla velmi milým překvapením. Pravdou ovšem je, že byť jsme jeli desítky kilometrů po zatáčkovitých okreskách, terén byl, na rozdíl, od prvního dne, téměř zcela plochý.

Ještě úspornější, než tyto dvě zmiňované motorizace, bude nepochybně připravovaný hybrid. Ten by se měl začít prodávat zhruba za rok. Další volbou pro spořivé majitele budou atmosférické litrové tříválce. Vstupní verze má pouhých 65 koní.

Zajímal jsem se také o to, zda Renault připravuje také variantu RS a kombík. Zatímco po dotazu na přípravu sportovní verze se představitelé Renaultu jen potutelně usmívali a dodávali, že žádné oficiální informace sdělovat nemohou, o kombíku je už jasno. Jeho současná generace se bude vyrábět ještě minimálně v části příštího roku, pak ale nadobro skončí.