Stejně jako v minulosti bude nový (již třetí) Ceed nabízen jak pětidveřový hatchback a kombi. Třetí typ karosérie značka zatím neodtajnila. Sice se mluví o sportovněji střiženém kombi, tedy shooting brake, ale možná to nakonec bude liftback, stejně jako v případě Hyundai i30. Uvidíme…

Ještě předtím, než kolegové usedli do vozů připravených pro evropskou mezinárodní prezentaci, měl jsem možnost usednout do jednoho z nových Ceedů. Stalo se tak přímo ve výrobním závodě v Žilině na Slovensku. Než jsem mohl opustit brány továrny a vydat se na testovací trasu Žilina-Praha, bylo nutno na vůz namontovat přivezené registrační značky, zbavit interiér ochranných fólií a třeba také nalepit dálniční známku.

Auta, která automobilky půjčují novinářům k testům, mají obvykle najeto minimálně několik stovek kilometrů. Tento modrý Ceed stačil v areálu továrny, kde ho vyzkoušeli i na oficiální testovací dráze, najet pouze několik desítek kilometrů. Logicky jsme se tedy k ještě "nezajatému" motoru, ale i pneumatikám a dalším klíčovým součástkám snažili chovat slušně. Zde se sluší dodat, že české zastoupení Kia si jako první předváděcí nový Ceed zvolila modrý exemplář vybavený zážehovým motorem o objemu 1,4 litru s automatickou převodovkou.

Ještě před odjezdem jsem se samozřejmě snažil co nejvíce s vozem seznámit a objevit případné "mouchy". Musím říci, že jsem objevil pouze jedinou. Tou jsou ovladače klimatizace s malými displeji pro zobrazení nastavené teploty. Čísla zde svítí červeně, ale bohužel s příliš malou intenzitou. Na denním světle je skutečně obtížné rozeznat, jak vysoká či nízká teplota je aktuálně nastavená.

Skutečně příjemně překvapený jsem byl z kvality i designu interiéru. Jeho tvůrci se dokázali obejít bez zbytečných kudrlinek, přitom dokázali vytvořit příjemné místo k řízení a životu vůbec. Na horním okraji palubní desky je, jak je dnes již prakticky standardem, osmipalcový vzhůru trčící displej multimediálního systému. Působí však na tom místě přirozeně, ne jako v mnohých konkurenčních vozech, kde jde o jakýsi cizorodý prvek.

Sedačky jsou dostatečně velké a zdály se mi poměrně měkké. Na krátkých vzdálenostech je to určitě příjemné, uvidíme, zda to budou kvitovat i "polykači" stovek dálničních kilometrů. Vzadu je místa dostatek. I když si za stejně velkého řidiče sedne člověk s výškou 186 centimetrů, prostorovou nouzí trpět nebude. Před koleny jsem za dané situace měl sedm centimetrů volného vzduchu a nad hlavou tři.

Kufr se oproti minulé generaci zvětšil o patnáct litrů na nynějších 395. Pod podlahu, kterou je možno umístit do dvou poloh, se ještě vejde dojezdové kolo. Někteří výrobci umí do kufru umístit více praktických vymožeností, ale dva háčky a čtyři oka pro uchycení nákladů většině lidí v běžném životě postačí.

Po nastartování se z výfuku ozval sympatický bublavý zvuk. Podobný bych očekával od vozu, který má pod kapotou motor s větší kubaturou. Během jízdy se ale ztiší a má více očekávatelný projev. Více hluku než z motorového prostoru se pak ozývalo od odvalujících se kol. Na tomto konkrétním voze měly rozměr sedmnáct palců.

I když lze jednotlivé stupně automatické převodovky řadit i ručně pomocí páček u volantu, v praxi jsem to během jízdy nevyužíval. Převodovka si totiž ví rady, i když jen popojíždíte u semaforů nebo brzdíte a akcelerujete na zatáčkovité silnici. Když jsem zkusil projet pár zákrut poněkud sportovněji, zaznamenal jsem nástup nedotáčivosti. Je však mírná a přichází velmi čitelně.

Spotřebu jsem si tentokrát, vzhledem k naprosté "syrovosti" vozu, nezapisoval. Na to přijde řada až během klasického týdenního testu po skončení letních prázdnin. Ještě předtím ale přineseme informaci o cenách.