Druhá generace modelu Sandero se nabízela osm let. To je v automobilovém světě docela dlouhá doba. Je tak jasné, že v poslední době již svojí výbavou i jízdními vlastnostmi za konkurencí tento vůz poněkud zaostával. Novinka, jak jsem se mohl osobně přesvědčit, vnímání motoristické veřejnosti vůči nejmenšímu modelu Dacie jednoznačně změní.

Přesvědčit se o tom můžete i díky prohlížení naší komentované fotogalerie.

Sice ještě nevím, kolik bude nové Sandero v Česku stát, neboť tuzemské zastoupení značky hodlá ceník zveřejnit až na počátku ledna, nicméně cena nepochybně stále bude na samé spodní hranici tohoto segmentu malých městských aut. A to znamená, že zájem o ni bude. Zejména v souvislosti s tím, že po stránce designu, jízdních vlastností, bezpečnosti i možností výbavy novinka poskočila dopředu ne o jednu, ale hned o dvě třídy.

I když se auto co do rozměrů v porovnání s dosluhující verzí změnilo jen nepatrně (třeba šířka o vzrostla půldruhého centimetru a výška se snížila o centimetr) na pohled se jedná o úplně jiný vůz. Má rozkročenější postoj, podstatně dynamičtější linie a nápaditá řešení.

Pryč jsou archaické vnější kliky se vyklápěním směrem vzhůru, tlačítka pro spouštění okének se konečně z centrální části palubní desky přestěhovala tam kam patří - tedy na dveřní panel, volant již lze nastavovat výškově a podélně a vzhled interiéru celkově odpovídá dvacátým letům jednadvacátého století.

Ruku v ruce s tím se navýšila bezpečnost. Posádku v případě nehody lépe ochrání pevnější skelet karosérie, protože byla využita nová podvozková platforma, airbagů je již šest a k dispozici jsou i elektronické asistenty. Včetně toho pro nouzové brzdění nebo sledování vozidel blížících se v takzvaném mrtvém úhlu.

To, že Dacia bude nadále patřit do segmentu levnějších aut, dokladuje na první pohled jen několik maličkostí. Třeba absence výškového nastavení bezpečnostních pásů, pouze částečné oplastování vnitřku pátých dveří nebo páčka pro úpravu sklonu předních opěradel místo přesnější růžice. 

Prostornost na úrovni

Sedák vpředu je sice poněkud kratší, ale opěradlo již má dostatečnou délku a výhrady jsem neměl ani k opěrce hlavy. Oproti minulé generaci jsou výplně sedaček tvrdší. Lepší je také boční vedení. Na zadních sedačkách je místa dost i pro dospělé. Pokud je sedadlo řidiče nastavené pro 186 centimetrů vysokého muže, pak si za něj sedne stejně vysoký člověk s rezervou dvou centimetrů před koleny i nad hlavou.

Objem kufru se zvětšil je o málo. Ale pro městský život a víkendové výlety dvojici lidí, případně rodině s jedním malým dítětem bude postačovat. Navíc se pod podlahu ještě vejde dojezdová rezerva.

Dacia bude k Sanderu nabízet výhradně litrový zážehový tříválec. Ten může být i bez turba a v takovém případě poskytne skrovných 65 koní. Díky přeplňování pak výkon vzroste už na 90 koňských sil. Jak jsem se přesvědčil při testovací jízdy v Praze a okolí, výkon a zejména točivý moment (solidních 160 Nm) této motorizace postačuje i na svižnou jízdu. Bez problémů lze také předjíždět.

Vůz byl spojen s šestistupňovou manuální převodovkou (lze ale také zvolit bezestupňový automat), která lehce zadrhávala ve svých drahách. Možná to byla ale jen vlastnost tohoto konkrétního kusu, protože v modelu Stepway, do kterého jsem přesedl pak, již bylo řazení bezchybné. Řízení bylo na můj vkus elektrickým posilovačem posílené trošku moc. Líbilo se mi však nastavení účinku brzd, které lze dobře dávkovat silou stlačení brzdového pedálu a chování podvozku na nerovnostech. Sandero není na rozbité okresce žádným korábem, který se zmítá na vlnách. Nerovnosti přejede s krátkým a téměř nehlučným zhoupnutím. V zatáčkách se velmi dlouho chová neutrálně.

Motor je velmi dobře odhlučněn, spíše jsem na dálnici vnímal svist proudícího vzduchu. V kombinovaném režimu nebude problém udržet spotřebu mezi pěti a šesti litry. Na dálnici a ve městě pak apetit samozřejmě vzroste nad hranici šesti litrů.

Vůz byl vybaven i multimediálním displejem se zabudovanou navigací. Rozlišení není nejlepší a reakce jsou přece jen pomalejší. Třeba v porovnání s novými multimediálními systémy, které v současnosti využívá blízký příbuzný Renault.

Stepway se povedla

Na půl hodiny jsem se také projel s verzí Stepway. Na ní si tvůrci dali skutečně záležet. Dokonce má oproti běžnému Sanderu i jinak tvarovanou kapotu motoru. Uvnitř jsou pak oranžové dekorační prvky.

Tento zkoušený vůz byl ve verzi LPG. Takovýto pohon však rozhodně řidiče "netrestá". Sice už nebude možné do kufru dát rezervní kolo, protože místo pro něj zabírá 40litrová nádrž, ale protože je k dispozici i padesátilitrová nádoba na benzin, je celkový dojezd úctyhodných 1300 kilometrů. Z toho přibližně 300 - 400 na plyn. Navíc má motor připravený pro spalování LPG větší výkon - 100 místo 90 koní a točivý moment vyšší o dalších 10 Newtonmetrů.

V zatáčkách se auto vinou zvětšené světlé výšky o něco více naklání, ale stále to není nic, z čeho by se spolujezdcům dělalo špatně. Jinak se jízdní projev v podstatně neliší od nižšího Sandera.

Vyzkoušel jsem si také manipulaci s podélnými střešními lištami. Pokud je chce řidič změnit v "příčníky", pak musí zvednout čtyři kryty na krajích nosníků a vyšroubovat čtyři šrouby. Po umístění příčníků do žádané pozice pak je samozřejmě zase nutné čtyři šrouby dotáhnout. Lze to udělat za pár minut.