Test: BMW M2 Competition umí cupovat pneumatiky i jezdit za 9 /100 km

Na tomhle autě se nedostatky hledají velmi těžko. A když už nějaké najdete, stačí jediný průjezd zatáčkou, a rázem na ně zapomenete.  

19.12.2018 Jiří Švamberk
BMW M2 Competition
Zdroj: Martin Koudela

V den psaní tohoto testu jsem shodou okolností odesílal vyplněný formulář k anketě Auto roku v České republice, a přestože jsem vítěze zvolil poměrně lehce, nemůžu se zbavit pocitu, že jsem vybral z nouze cnost. Nechápejte mě špatně, do finálové pětky jsem z prvního kola poslal hned tři, jenže mým autem roku je takové, které nebylo v nominaci. Jak jste, předpokládám, uhádli, tím vozem je BMW M2 Competition, které se mimochodem dostalo mezi finální pětku sportovního auta roku podle časopisu Top Gear.

Už „běžné“ BMW M2 je vynikajícím sportovně laděným kompaktem, avšak provedení Competition, které základní model nahrazuje, je o tolik lepší. A ano, tentokrát mluvím bezvýhradně o jízdních vlastnostech.

MOTOR Z M3

Důvodem číslo jedna je řadový šestiválec S55, který inženýři M GmbH adoptovali ze současné BMW M3/M4. Ne že by N55 v předchozím provedení M2 byl špatným motorem, to v žádném případě, jenže kromě výkonnostního nárůstu o 40 koní a 85 Nm nabízí dvě turbodmychadla a má výše položený omezovač, konkrétně o 600 ot/min, a vrcholu 7600 dosahuje s takovou lehkostí, že byste se o jeho způsobu plnění klidně i hádali.  

BMW M2 Competition

Důvodem číslo dvě je vyztužení přední nápravy, s čímž je spojena také karbonová V výztuha v motorovém prostoru. Díky tomuto naladění je BMW M2 Competition jedno z nejposlušnějších aut na trhu. Všeobecně myšleno. Díky ní je řízení přesnější a má větší cit, třebaže se nelze ubránit pocitu, že starší „emková“ BMW byla v tomto ohledu přeci jen vycizelovanější.

Důvodem číslo tři je jinak kalibrovaný lamelový diferenciál s elektronicky řízenou svorností, který je výrazně rychlejší a umožňuje plynulejší přechod v přetáčivý smyk, který je druhým jménem M2 Competition.

Co se designu týče, provedení Competition se od běžné M2 liší, ale jen v detailech. Tak například maska chladiče ve tvaru ledvinek je nepatrně větší, stejně jako nasávací otvory, které přivádějí studený vzduch k masivním chladičům oleje a vody. Toto řešení je také převzato z vetší BMW M3/M4. Změnil se také zadní nárazník a znalci jistě objeví aerodynamická zpětná zrcátka z M3.

FANTASTICKÝ MANUÁL

BMW M2 Competition není zbytečně okázalé, nekřičí do světa, jaká to je bestie. I tak ovšem na první pohled poznáte, že se nejedná o standardní BMW řady 2. Už jen proto, jak je široké. Příslušnost k divizi M prozrazuje také čtveřice koncovek, z nichž se line velmi líbivý zvuk, třebaže není až tak výrazný. Pamatuju, jak unešený jsem byl z příplatkového výfuku M Performance, kterým české zastoupení loni vybavilo testovací BMW M3 Competition. Cena přes 120 tisíc za komplet nerezový výfuk se může zdát přemrštěná, jenže věřte mi, ten zvuk je naprosto úchvatný a podmanivý. M2 Competition zní sice hodně dobře, mě však namlsal nerezový výfuk M Performance. Pokud bych já měl specifikovat, rozhodně by nechyběl.

Manuální sportovní auta tohoto druhu jsou fakticky vzácností, proto velebím BMW, že manuální „emka“ ještě nabízí. Dráhy ručně řazené převodovky jsou delší, bez výraznější mechanické zpětné vazby, jenže tou nejlepší věcí na této převodovce je její přesnost. Zejména když jedete v ostrém tempu. Za celou dobu testování se mi ani jednou nestalo, že bych musel řadit opakovaně. Manuál využívá pro komfortnější řazení nový typ třecího obložení z uhlíkových vláken. Prostě dokonalé…

Jedné, co mi ve vztahu k manuální převodovce chybělo, byl buď zvukový, nebo vizuální ukazatel, že se otáčky blíží k omezovači. Dvakrát přeplňovaný třílitr se totiž vytáčí ochotněji, než bývalý řízný stoper pražské Sparty Tomáš Řepka a zvuk motoru je ve vysokých otáčkách dost konstantní. Takže máte jen vaše oko, abyste zareagovali dřív, než vaši radost z jízdy utne omezovač.

Se zapnutou stabilizací manuál dává elektronické meziplyny, s vypnutou je přesná změna rychlostního převodu otázkou pouze vašeho umu.

VÝRAZNĚ LEPŠÍ PODVOZEK, NEŽ M2

Výkon 410 koní a 550 Nm je dost na to, abyste pneumatiky rozcupovali na cáry během několika průjezdů zatáčkou bokem. Ostatně zrychlení z 0-100 km/h za 4,4 sekundy je všeříkající. Mně dost nahrávalo deštivé počasí, ale i tak hrany zadních válců 265/35 R19 mizely s rychlostí kapesního zloděje.

Ještě rychleji mizí palivo z nádrže. Kvůli vyvážení vozu má průměrných 52 litrů, což je množství, které když za to opravdu vezmete, čerpadlo vysaje za nějakých 250 km. Na druhou stranu v režimu Comfort a lehkou nohou se dá jezdit i za 9,6 l/100 km, tedy méně, než je oficiální hodnota BMW.

BMW M2 Competition

BMW M2 Competition je fenomenálně hravé auto. Je tak akorát dlouhé, že se vejdete kamkoliv a díky jeho čitelnosti si ho troufnete poslat kamkoliv. Precizní řízení ve spolupráci s tužší přední části umožnuje změnu směru s takovou frekvencí, že pokud nejedete sám, brzy spolujezdci budete stavět.  Těžko se věří tomu, jak auto, které je poměrně těžké na předek (ve srovnání s BMW M2 je o 55 kg těžší), dokáže reagovat na řidičovy pokyny s takovou agilitou. Zbytek vozu prostě následuje přední kola, od nichž máte vždy dostatek informací, co se autem děje.

Podvozek BMW M2 Competition je prostě stejně senzační, jako jeho motor.

Kupátko řady 2 není bůhvíjak praktickým vozem, ale na běžné ježdění bohatě stačí. Zavazadlový prostor 390 litrů nezklame, navíc máte k dispozici také zadní sedadla, na kterých většinou stejně nikdo sedět nebude. Nehledě na to, že krátká vzdálenost se na nich přežít dá.

Přední sportovní sedadla s dofukováním bočnic patří do kategorie nadpozemsky skvělých, jenže jsou za příplatek necelých 41 tisíc Kč a tak nějak si myslím, že by měly být součástí sériového provedení. To samé platí o vrtaných M sportovních brzdách (43 tisíc Kč), které v případě M2 Competition fungují daleko lépe, že u M3/M4.

NEJLEPŠÍ SPORTOVNÍ AUTO DO 2 MILIONŮ

Pro mě je BMW M2 nejlepším sportovním vozem současnosti. Je to puristické auto, kde je středobodem řidič. Nechte ho v továrním nastavení a kromě zvuku a nepoznáte, že nejdete v běžném kupé řady 2. Přepněte do nejsportovnějšího režimu, vypněte stabilizaci a máte v ruce auto, které je esencí sportovní jízdy. Možná vás napadne srovnání s Caymanem S, ale za mě říkám, že i když je Porsche o něco sportovnější, mě u něj chybí praktičnost M2 Competition a hlavně ty dva válce…

+ motor
+ ovladatelnost, a to i na limitu
+ převodovka
- příplatek za věci, které by měly být standardem
- absence upozornění na blížíci se omezovač
- zvuk by mohl být jadrnější
motor 2x přeplňovaný řadový šestiválec
objem 2979 ccm
max. výkon 302 kW (410 koní) při 5250 ot./min.
max. točivý moment 550 Nm 2350 - 5200 při ot./min.
převodovka 6stupňová manuální
max. rychlost 250 (el. omezena)
zrychlení 0-100 km/h 4,4 sekundy
spotřeba (město/mimo město/kombinovaná) 12,7/8,4/10
délka 4461 mm
šířka 1854 mm
výška 1410 mm
rozvor 2693 mm
pohotovostní hmotnost 1550 kg
zavazadlový prostor 390 litrů
objem nádrže 52 litrů
cena od  
1,71 milionu Kč
cena testovaného kusu  
1,93 milionu Kč
19.12.2018 Jiří Švamberk
DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×