Z dnešního pohledu to možná vypadá neuvěřitelně, ale v 90. letech nebyla automobilka Porsche v dobré kondici. Vlastně na tom byla dost mizerně. Nejlépe to ukazují čísla: zatímco v roce 2017 Porsche prodalo 246 400 vozů, za rok 1986 to bylo 50 tisíc aut. Ale v roce 1993 Porsche udalo pouhých 14 tisíc vozů.
Je jasné, že tradiční německý výrobce musel něco udělat. Něco, co mu ve velkém přižene zákazníky. Tím něčím byl Boxster, malý roadster s motorem uprostřed, který sdílel řadu dílů (dokonce i karosářských) s tehdy novou generací 911 (generace 996). Boxster se začal prodávat v roce 1996 a díky svým prodejním číslům si vysloužil pověst auta, které zachránilo Porsche.
O několik let později, v roce 2002, ale dorazil další model, který si titul zachránce občas nárokuje také - a podle mě i on oprávněně. Zatímco Boxster postavil Porsche na nohy, z další novinky se stal bestseller, jehož prodeje okamžitě překonaly všechny ostatní „poršáky". Ano, byl to právě Cayenne, první SUV automobilky ze Stuttgartu, jež se proslavila hlavně jako producent sportovních aut.
První generace, která nijak netajila blízkou příbuznost s Volkswagenem Touareg, se prodalo 270 tisíc exemplářů. Druhá byla ještě úspěšnější, našla si půl milionu zákazníků. A od té třetí, která nedávno dorazila na trh, jistě v Porsche čekají ještě mnohem víc.
Jak už to u Porsche bývá, design nové generace jasně navazuje na předchůdce, na druhý pohled ale zjistíte, že se mnoho detailů změnilo. Vpředu se například objevují světlomety s charakteristicky umístěnými LED diodami, kousek pod nimi sportovnější nárazník s žebrováním a velkými nasávacími otvory. Záď pak dostala také nové svítilny, úzké a spojené hezkou vodorovnou linkou - v té ještě najdeme jméno automobilky.
Na délku se nový Cayenne oproti druhé generaci zvětšil o 63 milimetrů, měří 4918 mm. Široký je 1983 mm (+44 mm) a vysoký 1696 mm (-9 mm). Rozvor dosahuje 2895 mm, což je stejná hodnota jako u předchůdce.
Porsche na první pohled
Svůj původ vůz nezapře ani uvnitř - a to jak příslušnost k značce, tak v tom, že jde o Cayenne. Uspořádání interiéru se podobá předchůdci, i tady je jednoduše tvarovaná palubní deska s uprostřed umístěným displejem infotainmentu, pod nímž se nachází velký ovládací panel. Na vrchu palubky pak nelze přehlédnout tradiční kulaté „stopky" a s hodinami. Zůstaly tu také takové detaily jako například „držadla" na obou stranách středového panelu, podobně tvarovaná jsou i madla na dveřích a příliš se nezměnil ani volant.
Ale také v kabině platí, že bližší pohled odhalí řadu novinek. Například obrazovka infotainmentu je podstatně větší, má úhlopříčku 12,3 palců. A parádní rozlišení i podání barev. I samotný infotainment se mi moc líbí, nabízí přehledné, logicky uspořádané a svižné prostředí, které hezky reaguje na dotyky prstů.
Pokud vám ale „patlání" po displeji z nějakého důvodu nevyhovuje (třeba proto, že odvádí pozornost od řízení), můžete se bez něj obejít. Cayenne totiž stejně jako třeba nová Panamera dostal klasický ovládací panel. No klasický… Tvoří ho spíš než tlačítka dotykové plochy. Ty je ale potřeba opravdu zmáčknout, pouhý kontakt prstu s plochou nestačí. A to je dobře, eliminují se tak chyby. A celkově je to příjemnější.
Jen s sebou musíte vozit hadřík, panel je totiž z lesklého materiálu, takže přitahuje otisky prstů. Je trochu škoda, že v autě s cenou přes 2 miliony musíte řešit upatlaný interiér.
Jinak je ale kabina skvělá, Cayenne má parádní sedačky, je z něj hezký výhled a potěší také kvalitním zpracováním a použitými materiály. I když je interiér spíše střídmý a možná trochu studený, cítíte se v něm prostě dobře - a jako v drahém voze. V případě testovaného auta ale dojem zlepšovala také příplatková výbava, jen zmíněné sedačky stojí 43 247 Kč, sportovní volant s pádly a vyhříváním vyjde na 7207 korun a kožené čalounění na 88 752 Kč.
Kromě toho si uvnitř připadáte jako ve voze sportovním - tedy až na vyšší pozici při řízení.
Z mnoha detailů totiž cítíte, že řídíte Porsche. O stopkách už byla řeč, kromě nich nechybí startování motoru umístěné klasicky vlevo od volantu nebo analogový otáčkoměr, který dominuje přístrojovému panelu. A ten je také zajímavý. Výrobce totiž nepodlehl trendu plně digitálních štítů a autu nechal alespoň uprostřed umístěný otáčkoměr s mechanickou ručičkou ze staré školy. Zbytek už ale digitální je.
Otáčkoměr tak obklopují dva displeje, které umí napodobit pro Porsche typické uspořádání s pěti tubusy. Obrazovky jsou ale samozřejmě nastavitelné - zejména pravá část umí spoustu věcí, můžete si tu například zobrazit mapu navigace, údaje o jízdě, stav provozních kapalin (včetně teploty oleje) nebo noční vidění.
S prostorem uvnitř není problém, místa je dost vpředu, vzadu i v kufru. Zadní sedačky sice nenabízejí plnohodnotné sezení pro tři cestující, prostřední místo je trochu nouzové, přesto se sem tři dospělí při slušném komfortu vejdou.
Sedadla jsou dělena v poměru 40:20:40 a každá část se může samostatně posouvat - a to v rozsahu 160 mm. Opěradla pak nabízejí 10 poloh. A kufr? Ten pojme 745 až 1710 litrů nákladu, potěší pravidelným tvarem i několika chytrými detaily, jako například velkou kapsou na levém boku.
13
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
