Kdo by nechtěl to nejlepší, když jde o život a zdraví vlastních dětí? Jenže ani ta nejlepší autosedačka neposkytne vašim ratolestem bezpečí, když ji nebudete správně používat. Pojďme se podívat na nejčastější omyly, které v souvislosti s převážením dětí děláme, a ujasnit si pravidla pro bezpečné cestování.


První krok: výběr sedačky

Vyznat se v široké nabídce prodejců není jednoduché, a tak už při volbě autosedačky pro svého potomka leckteří z nás šlápnou vedle. Většinou víme, že máme hledat produkt zavedeného výrobce a vyhnout se „no name“ experimentům, byť jsou výrazně levnější. Ohlídat si zpravidla umíme i potřebné testy a umístění v žebříčcích bezpečnosti, které pravidelně zveřejňuje například nezávislá organizace ADAC. 

Prvním kritickým okamžikem bývá pro rodiče přechod na větší sedačku. Většinou totiž příliš spěchají a nechají se zmást skutečností, že dítěti z vajíčka přečuhují nohy. Na těch přitom vůbec nezáleží. „Správný moment pro přechod lze u sedačky typu vajíčko určit, když dítě hlavou převyšuje horní okraj autosedačky,” doporučuje Libor Budina, ředitel úseku Obecný motorismus Autoklubu České republiky. 

Kam spěchat není ani v případě přechodu z autosedačky se zádovou opěrkou na tzv. booster neboli podsedák. Děti sice naléhají a pro rodiče je manipulace s podsedákem výrazně jednodušší, ochrana v případě bočního nárazu je však u podsedáku výrazně nižší. Sedačka s opěrkou navíc zajistí lepší pozici bezpečnostního pásu na rameni. 

Odborníci obecně doporučují kupovat autosedačky přesně odpovídající velikosti dítěte, přestože na trhu najdete řadu „rostoucích“ sedaček pokrývajících více velikostních kategorií. „Pokud sloučím jednotlivé kategorie a velikosti do jednoho zádržného systému, musí podle mého názoru dojít k určité míře kompromisu,” upozorňuje Sergej Guľaš, člen týmu vývoje bezpečnosti vozu Škoda Auto. „Rodičům doporučuju důkladně prostudovat nezávislé testy, které přinášejí porovnání s jinými typy sedaček.” Nezapomeňte také, že každé dítě je jinak rostlé, a nekupujte sedačku, aniž by si ji váš potomek vyzkoušel. Předejdete tak komplikacím při vracení a výměně. 

Volkswagen ID.5
Nejvyšší hodnocení v testech Euro NCAP: Pět hvězd pro modely ID.5, Polo a Taigo

V nabídce stále najdete sedačky se systémem Isofixem i bez něj. I produkty „bez“ splňují náročné bezpečnostní normy, přesto odborníci důrazně doporučují rodičům, aby vsadili na Isofix. Protože kvůli montáži autosedačky si asi málokdo bude kupovat nový vůz, řiďte se výbavou, kterou máte k dispozici. Pokud vaše auto systém Isofix instalován má, volte sedačku, která ho používá. „Sondy Isofix mohou být konstruovány pro pohlcení části energie z nárazu, celková ochrana je tedy lepší,” vysvětluje Sergej Guľaš. „Sedačka je pevně spojená s vozem a eliminujeme riziko její nesprávné kinematiky. Nejdůležitější výhodou systému Isofix je pak jednoduchost instalace. V případě špatné instalace muže dojit k závažným zraněním a častěji se chybuje při upevňování sedaček bezpečnostním pásem.”


Druhý krok: umístění sedačky v autě

Nejmenší děti vozíme v autě zásadně otočené proti směru jízdy. Jejich hlava je vůči tělu nepoměrně velká a těžká, zároveň dítě nemá dostatečně vyvinuté svaly na krku a čelní náraz pro něj představuje extrémní riziko. Můžete namítnout, že hrozí i zadní náraz, statisticky však není tak častý a dítěti v takovém případě mírně pomáhá i poloha v pololehu. Nová norma ECE R129 (viz box) ukládá povinnost vozit proti směru jízdy dítě až do 15 měsíců věku. 

Nejasnosti stále panují kolem cestování dětských pasažérů na sedadle spolujezdce. Mnoho lidí je přesvědčeno, že dítě do dvanácti let vepředu cestovat nesmí, to však neplatí už od roku 2006. „Přeprava dítěte na sedadle spolujezdce v České republice podle aktuálních zákonů možná je,” říká Sergej Guľaš, „a to i v případě vajíčka. U protisměrné sedačky je však nezbytná podmínka vypnutí airbagu spolujezdce. Aby byla bezpečnost optimální, doporučujeme nastavit sedadlo co nejvíce dozadu a do co nejvyšší polohy.” V každém případě vždy zkontrolujte návod jak k vozu, tak i ke své konkrétní sedačce, konkrétní pokyny k použití se totiž mohou lišit. 

Přehled svítících kontrolek v autě

Otázky vyvstávají rovněž kolem identifikace nejbezpečnějšího místa v autě, to je však velmi problematické. „Nejlepší místo z hlediska bezpečnosti obecně určit nejde, vždycky nejvíc záleží na konfiguraci konkrétní nehody,” tvrdí Sergej Guľaš. „Škoda jakožto výrobce doporučuje umístění sedaček vzadu na krajních pozicích, kde je ve všech vozech možnost uchycení do systému Isofix. Některé modely, například Octavia nebo Enyaq, jsou ale vybaveny standardně Isofixem i na sedadle spolujezdce, u ostatních má pak zákazník možnost si jej pořídit jako mimořádnou výbavu.” 

V úvahu je navíc potřeba vzít i další okolnosti. Pokud je dítko na zadní sedačce neklidné a neustále vyžaduje vaši pozornost, dělí vás od nehody jen krůček. Přeprava vepředu bude v tomto případě mnohem bezpečnější, protože se můžete lépe věnovat řízení. Pokud dítě cestuje v protisměru, deaktivujte airbag spolujezdce, pokud po směru, posuňte celé sedadlo co nejvíce dozadu. Vždy ale pečlivě prostudujte návod k obsluze vozu. 

Mějte na paměti, že legislativa se v jiných státech může lišit a jízda dítěte na předním sedadle nemusí být povolena. Před cestou za hranice proto důkladně nastudujte pravidla dané země. 


Třetí krok: poutání malého pasažéra

Usazení dítěte a jeho správné připoutání pásy je pouze na vás – tady nepomůžou zákony, normy ani isofix. V první řadě si dobře přečtěte manuál, který jste k sedačce dostali. U sedaček s vlastními pětibodovými pásy se obvykle uvádí pomůcka, že pásy by měly být tak utažené, aby pod ně člověk zastrčil dva prsty. Nejčastější příčinou nezdaru je samozřejmě dítě, které může vůči utažení protestovat, tady byste však měli zůstat nekompromisní. Sedačka se špatně upevněnými pásy představuje zhruba stejnou ochranu jako cyklistická helma nezapnutá pod bradou – velmi omezenou až žádnou. Správnému utažení může bránit i příliš objemné oblečení dítěte. Do sedačky ho nikdy neusazujte v zimní bundě nebo dokonce kombinéze, raději ho po připoutání přikryjte dekou. Tepelný komfort svému potomkovi zajistíte i tak, že se oblečete podobně jako on. Budete tak mít lepší představu, jak se cítí. Pásy sedačky musí vždy dobře sedět na ramenou, podhlavník by měl být naopak dost vysoko na to, aby se ramenou nedotýkal. 

U větších dětí dbejte na to, aby pás vedl přes rameno a nikoli přes krk, což může být velmi nebezpečné. I proto je dobrá sedačka se zádovou opěrkou, vybavená úchytem na pás. Až se budete sedačky zbavovat nadobro, opět s tím nespěchejte. Autosedačku nebo podsedák musí mít každé dítě, které neměří více než 150 cm a neváží více než 36 kg. Přestože je nutné splnit pouze jednu z podmínek, orientujte se spíš podle výšky, a to právě kvůli správnému umístění bezpečnostního pásu. 

  
 

Vývoj jde rychle kupředu 
V září 2023 bude zastaven dovoz autosedaček vyrobených podle starší normy ECE R44 (prodávat se nicméně mohou dál), dovážet se už budou pouze produkty splňující novější normu ECE R129.  Odlišnosti spočívají ve zvýšené bezpečnosti, značení, jiné kategorizace a posunutí hranice věku dítěte pro povinnou instalaci autosedačky proti směru jízdy. 
Zatímco podle starší normy se autosedačky dělí podle hmotnosti dítěte, nově je určující výška. Nejmenší kategorie (vajíčka, odpovídající váhovému zařazení 4-8 kg) je určena dětem o velikosti 40-85 cm, navazuje velikost 61-105 cm (9-18 kg) a 100-150 cm (15-36 kg).
Dalším rozdílem mezi starší a novější normu je zvýšení hranice věku dítěte pro povinnou instalaci autosedačky proti směru jízdy. Dle normy R44 to bylo 9 měsíců (9 kg), normou R129 se věková hranice posouvá na 15 měsíců.