Jihoafrická republika – rozlehlý stát na špici černého kontinentu je neznalými považován za nebezpečnou destinaci. Těmi, kteří jej navštívili, naopak za jedno z nejkrásnějších míst na světě. Nejen díky neuvěřitelné fauně a flóře, ale i lidem a celkové pohodové atmosféře. Je to země také velmi přátelská k autům. Vůz zde budete potřebovat každý den. Jak vypadá JAR z pohledu řidiče?

„Ale, ale, ale… jeli jsme nějak rychle,“ říká hraně žoviálním tónem mírně obézní policistka středního věku. Právě mě zastavila na silnici směřující do Johannesburgu. Rychlost: 146 km/h na 120. Jakmile vidí mezinárodní řidičský průkaz, rozzáří se jí oči tak, že jí na duhovce málem naskočí symboly dolaru jako postavičce z animovaného filmu. „Tak co s vámi? Cizinec, tak to budeme muset na stanici a pokuta bude asi R1500 (cca 2500 Kč). Nebo myslíte, že bychom to udělali nějak jinak? Máte nějaký nápad?“ ptá se lehce udýchaná žena, která před chvílí zuřivě naběhla přímo před mé auto a úpěnlivým máváním mě donutila zastavit. Málem jsem to nedal a mohl bych jet opravdu na stanici za přejetí příslušnice.

Úplatná policistka to na cizince ráda vyzkouší. Je jí totiž jasné, že většina z nich neví, jak to v JAR chodí. Přitom pokud se postupuje podle zákona, nemá řidič šanci se pokutě vůbec vyhnout. Je zakázáno platit na místě. Dostane bloček, který musí zaplatit do týdne na poště. Pokud to neudělá, jde k soudu. Pokud se nedostaví, vydá se na něj zatykač a při další kontrole ho klidně spoutají a dovedou znovu k soudu. Jste cizinci? Nevadí, pokud nezaplatíte, jde příkaz k platbě k autopůjčovně a ta vám peníze za pokutu a další poplatky za zpracování ráda strhne z karty. Jednoduché a účinné.

Značení je skvělé. V Česku bychom se mohli učit.

Setkání s policistkou-podvodnicí bylo ale jediným negativním bodem jinak pohodového cestování po Jihoafrické republice. Na silnici se tu totiž budete cítit dobře. Třeba na pumpě, kde si palivo nebudete tankovat sami. Obsluha vám zamává, k jakému stojanu zajet. Natankuje vám, umyje všechna okna a na přání zkontroluje tlak v pneumatikách, stav oleje a kapaliny do ostřikovačů. Vy jí pak s potěšením necháte drobný peníz, třeba jen deset randů, nebo-li 17 korun.

Na bázi osobních setkání funguje i parkování. Míst, kde se oficiálně platí není mnoho. A tak je ve městech obsadili samozvaní „asistenti“. Hledáte místo? Už je tu chlápek se žlutou vestou a mává a ukazuje volný prostor. Posuňky pomůže méně schopným řidičům dobře nacouvat. „Jmenuju se Themba. Pohlídám ti auto a pak se nějak domluvíme, užij si to!“ řekne chlápek, který má obvykle na starosti jeden blok ulice. Když po návratu najdete vaše auto nedotčené, bude rád také za nějakých těch deset randů.

Parkovací asistenti jsou prakticky všude a dělají parkování velmi snadnou záležitostí. Někdy vás ale mohou chtít natáhnout, třeba tak, že si o peníze za hlídání řeknou napřed. Pošlete je do háje! Nebo tak, že je při parkování vůbec nevidíte a přihlásí se až při odjezdu, že hlídali. Nedávejte jim ani rand! A nebo když se na místě platí za parkování i oficiálně městu. To si je pak vyhodí pracovník parkoviště sám. Ceny za opravdové parkovné jsou směšné. Třeba v přepočtu 8 korun za hodinu v centru Kapského města.

Co musíte vědět o pravidlech

A co pravidla? Vynechme jasný fakt, že v JAR se jezdí vlevo, což může Evropanovi trochu motat hlavu, ale po dni nebo dvou na silnici si lehce zvykne. Za volantem je poznat, že se Jihoafričané chtějí přiblížit USA. Najdeme tu proto některá řešení, která známe právě ze Spojených států. Jedním z nich jsou semafory umístěné až za křižovatkou, což je velmi pohodlné, pokud třeba stojíte na prvním místě před čárou. Nesmí vás ale zmást při odbočování, kdy jakoby projedete červenými světly, která ale nejsou určena pro vás.

Jedna z nejkrásnějších cest světa míří do malé vesničky Rooi-Els podél pobřeží zálivu False Bay.

Druhým zajímavým řešení je 4-way STOP. Tedy křižovatka, kdy každý ze směrů má přikázáno zastavit. Jak se na takovém místě postupuje? Jednoduše, kdo přijel ke křižovatce jako první pokračuje dál, pak druhý, třetí… A je jedno, z jakého směru a kam má namířeno. Jde o spravedlivější řešení než je naše česká přednost zprava. Mimochodem, pokud na velké křižovatce přestanou fungovat semafory, změní se automaticky také na 4-way STOP. Všichni řidiči jsou si tak rovni a ti z vedlejší se nemusí doprošovat, aby je někdo pustil na hlavní. Takové rozdělení silnic v JAR nenajdete.

Všeobecná pohoda je vidět i na dlouhých cestách mimo město. Dálnice existují jen někde, v pustějších oblastech najdete široké silnice podobné českým rychlostním komunikacím. Je na nich povoleno až 120 km/h a hojně se praktikuje takzvané „yellow line driving“. To znamená, že pokud ve zpětném zrcátku vidím někoho, kdo jede rychleji než já, okamžitě mu uhýbám přes žlutou čáru vlevo označující krajnici tak, aby mě předjel, aniž by vjel do protisměru. Pouštěný řidič poděkuje varovnými blinkry, pouštějící řekne „není zač“ probliknutím. Dělá to tu každý a nafoukaní řidiči na českých silnicích, třeba na Benešovské, by se mohli učit!

Koho nesmíte přejet

Evropan se ale nejvíc pobaví u různých podivných varování, na které rozhodně není zvyklí. Směšně působí u místních supermarketů cedule „zákaz vysedávání v autech“. Na silnici často potkáte značku „zákaz stánkového prodeje“, pod kterou si obvykle šikovný prodejce hned rozbalí stánek s avokády. Je tu také hodně zákazů stopování. Spousta lidí tu totiž nemá peníze na auto a tak stopují, povětšinou ale nečekají na vás, nýbrž na sdílené taxi. Těchto bílých dodávek s vlajkou JAR na boku tu jezdí tisíce a jejich řidiči se často chovají velmi nebezpečně. Pozor na ně!

Pozor na paviány, varuje jedna z cedulí řidiče.

Vůbec, na silnici se pohybuje mnohem více lidí než v Česku. Není neobvyklé, že po krajnici velké výpadovky jde parta školáků v uniformách domů. U dálnice se jdou zase proběhnout sportovci. Ve městě stojí u každého semaforu žebrák. Někdy jen prosí o peníze, jindy má v ruce pytel do odpadkového koše a nabízí, ať se za drobnou minci zbavíte svého nepořádku v autě. Občas ani neztrácí humor a tak potkáte chlápka, který chodí s cedulí: „Ženu unesli mimozemšťané, potřebuji peníze na lekce karate!“

Nejohroženější skupinou na silnici jsou ale zvířata. I na ně myslí cedule. Na předměstí Kapského města varuje na parkovišti značka: „Před odjezdem zkontrolujte prostor pod autem. Může tam být tučňák.“ Obrovské cedule zase nabádají k ostražitosti před paviány. Nesahat, nekrmit! A pozor, jsou opravdu chytří, byl jsem svědkem toho, jak se pokoušeli otevřít zaparkované auto. Nakonec – pokud se pohybujete autem v parku, nezapomeňte, že zebru není možné přejet, ani pokud na ní není chodec. Někdy je totiž opravdu tvrdohlavá a uhne až se jí bude chtít.