Praha bude dále měnit charakter silnic ve prospěch cyklistů. Přibudou nové pruhy

Mnozí lidé pod stromečkem letos našli elektrokola. To je přiměje využívat tento dopravní prostředek i v členitém terénu hlavního města…

28.12.2018 Radek Pecák
Nové složité místo přibylo letos na sjezdu na Bubenské nábřeží
Zdroj: Radek Pecák

Nárůst lidí, kteří po hlavním městě pravidelně jezdí na kole, se v posledních dvou letech zastavil. V rozhovoru pro Automix.cz to uvedl Jaroslav Mach, vedoucí oddělení rozvoje dopravy pražského magistrátu. Podle něho jde ale o přechodný jev.

Proč lidí, kteří se chtějí po městě dopravovat na kole, dosud nepřibývalo?

Důvodů je řada. Mezi ty nejzávažnější ovšem podle průzkumu patří obava lidí sdílet stejné komunikace s auty, dále pak roztříštěnost cyklistické infrastruktury, a pak třeba také kopcovitý terén na území města.

Tohle se dá pochopit, řada lidí nechce přijet do práce v propoceném oblečení. Praha není stejně "placatá" jako třeba Amsterodam…

Ano, ale již nyní se na ulicích i v přírodě objevuje rostoucí počet elektrokol a já očekávám, že jedním z nejčastějších dárků pod stromeček během letošních Vánoc se stane elektrokolo, což pak tenhle problém do značné míry vyřeší. Odstraňování ostatních bariér a vytváření bezpečného prostředí i pro cyklisty si pak chceme vzít na starost my..

A vjíždět tak do jednosměrek vstříc nic netušícím motoristům

Jak konkrétně?

Je nezbytné, aby existovaly jasně vyznačené a dobře průjezdné cesty hlavně pro ty, kteří jezdí po městě na delších trasách. Na tom již pracujeme a budeme pracovat dále.

Teď třeba vzbudil velkou polemiku vyhrazený červený pruh pro cyklisty z Hlávkova mostu do Bubenské. Na první pohled, zejména z hlediska řidiče auta, to nevypadá jako úplně bezpečná věc pro lidi pohybující se na kolech. Nebude tam docházet ke srážkám?

Přistupovali jsme k tomu se vší zodpovědnosti a požehnání vydaly všechny kompetentní orgány, včetně například policie a silničního správního úřadu. Navíc máme jednoznačně prokázáno, že pokud jsou na vozovce vyznačeny speciální pruhy pro cyklisty, řidiči si počínají obezřetnějí. Prostě ví, že na tom místě se cyklisté můžou vyskytovat a uzpůsobí tomu styl jízdy. Jsem přesvědčen, že řada reakcí je způsobena tím, že téměř dálniční charakter vozovek se změnil na více městský.

Piktokoridor je něco jiného než pruh

Lidé podle našich zkušeností docela tápou, jaké existují pruhy pro cyklisty a jak si v tom místě má řidič motorového vozidla počínat. Můžete to jednoduše vysvětlit?

Není to nic složitého. Existují tři typy. Prvním z nich je piktokoridor. To je na vozovce vyznačená trasa pomocí bílých šipek a siluety kola a jedná se o doporučenou trasu nebo průjezd a jízdu cyklistů v méně přehledném prostoru. Auta tam ale běžně můžou jet také. Vyšší formu ochrany cyklistů zajišťuje jízdní pruh pro cyklisty. Ten už je oddělen na vozovce podélnou čarou. Vyznačovat se může tam, kde je vedle něj dostatek prostoru pro průjezd osobního auta Ovšem v případě potřeby širší vozidla, například autobusy, do něj mohou přesáhnout.

Je možné je vyznačovat na užším profilu komunikace a na městských komunikacích, kde významně převažují osobní vozidla, má ohromný přínos pro přehlednost Nejvíce chráněni pak jsou lidé na kolech ve vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty. Ten nemusí být, ale často bývá, zvýrazněn červenou barvou červeném pruhu.. Ten je už určen pouze pro cyklisty a vozidla přes něj mohou pouze přejíždět při odbočování.

Chystají se v širším centru v nejbližším okolí nějaké významné úseky pruhů pro cyklisty?

Máme v plánu připravit vhodné opatření na Smíchově v ulicích Svornosti-Zborovská. Ovšem uvidíme zda, a v jaké formě to bude možné realizovat. Pokud by k tomu došlo, tak nejdříve na jaře příštího roku. Dále se připravuje dokončení úpravy cyklsitické trasy A 24 podél Rokytky v prostoru křižovatky Balabenka, kdy cílem je převést cyklisty mimo prostor samotné křižovatky a řada dalších.

Přece jen mi ale připadá logičtější, aby se cyklistická infrastruktura budovala více na okrajích města. Tam, kde není tak hustá síť MHD. Máte v tomto směru něco připraveno?

Řada cyklistů jezdí denně pravidelné trasy 10 a více kilometrů, ale jsme si vědomi, že pro nejvíce uživatelů může být cyklistická doprava alternativou pro kratší trasy. Cyklistická doprava je k nahrazení automobilové vhodnou alternativou především při cestách delších než je kilometr a kratších než 5-6 kilometrů. Do kilometru se dá chodit pěšky a nad pět, šest kilometrů lidé logicky buď volí hromadnou dopravu nebo automobil. Proto chceme lidem vytvořit podmínky, aby mohli z okrajových částí dojet například ke stanici metra, tam kolo bezpečně uložit a pokračovat do cíle své cesty MHD. Velmi intenzivně proto pracujeme na zřízení bezpečných úschoven kol. Chtěli bychom to udělat například na konečné tramvaje na Barrandově a pro začátek i u několika stanic metra. Problém je v nalezení vhodného pozemku. Leckde je budeme muset nejdříve vykoupit.

Jak bude taková úschovna vypadat. Bude to nějaká věž?

Nechceme nyní budovat nákladné automatické cyklověže, jak je známe z některých měst, spíše půjde o ohraničený zastřešený prostor, který bude přístupný pouze uživatelům a tím se sníží riziko ztráty kola. V ideálním případě zde bude i nějaký pultík se základní sadou nářadí pro opravy kol, na střeše solární panely zajišťující osvětlení a pokud to bude možné, rádi bychom tam zřídili i nabíječku pro elektrokola.

Sto milionů ročně na cyklistiku

Kdy to bude hotové?

Příští rok by měla být dokončena jedna úschovna jako pilotní projekt. Pro něj se vybírá ze dvou vhodných lokalit. Pak budou následovat další.

Cyklisté si často stěžují, že je řidiči ohrožují, ale sám jako dlouholetý řidič mám velmi často pocit, že někteří cyklisté neznají ani ty nejdůležitější dopravní předpisy. Nemělo by se město v tomto ohledu nějak angažovat?

V dopravní výchově se město dlouhodobě angažuje. U cyklistů je nezbytná již od dětství a i v tomto se město již angažuje. Kromě záležitostí, které mají na starost Ministerstva dopravy a školství, podporuje Praha, případně městské části, na svém území deset dětských dopravních hřišť, kde probíhá dopravní výchova dle metodiky a často jsou otevřena i pro širokou veřejnost.. Letos jsme navíc zavedli pilotní projekt osvěžující principy bezpečnosti dopravní výchovy pro středoškoláky. Až dosud se totiž děti o správném chování v provozu (ať na kole nebo jako jako chodci) něco dozvídaly pouze na prvním stupni základních škol a pak měly až do kurzů v autoškolách dlouhou mezeru. Kromě toho jsme letos realizovali měli speciální kampaň Jezdím jako člověk, kde jsme se snažili i dospělým jednoduchou formou vysvětlit základní pravidla, třeba, že cyklisté nemají jezdit po chodníku a řidiči zase mají brát na cyklisty na vozovce ohledy.

Kolik vůbec ročně město investuje do údržby a rozvoje cyklistické infrastruktury?

Dlouhodobě to bývalo kolem 50-70 milionů korun, letos se nám podařilo dosáhnout na sto milionů korun a doufám, že podobné to bude i v dalších letech. Vypadá to sice jako poměrně velká částka, ale je třeba si uvědomit, že to je stále pořád méně než jedno procento z celkových výdajů na dopravu v hlavním městě.

28.12.2018 Radek Pecák
DRŽTE S NÁMI TEMPO PŘIHLASTE SE ×