Všechny současně vyráběné modely švédsko-čínské automobilky Volvo již začaly dostávat elektronický omezovač, který jim neumožní vyvinout vyšší maximální rychlost než 180 km/hod. Byť by i měly pod svojí kapotou pohonné ústrojí s výkonem kolem čtyř stovek koní jako hybridní verze vlajkové lodi S 90.

Přitom ještě na jaře vozy s těmito motorizacemi (a samozřejmě i s běžnými naftovými nebo benzinovými agregáty) hravě přesahovaly hranici dvou set kilometrů v hodině.

Zmíněnou hranici sto osmdesát kilometrů v hodině v současnosti překonávají i automobily, které jsou na českém trhu s novými vozy dostupné za ceny kolem tří set tisíc korun. Zvládá to třeba i Dacia Logan s litrovým turbomotorem, stejně jako Fiat Tipo s atmosférickou zážehovou čtrnáctistovkou, případně Hyundai i30 se stejnou kubaturou. Jejich výkon nepřesahuje sto koňských sil  a třeba Škoda Fabia se na tempo 184 kilometrů v hodině rozjede díky motoru 1,0 TSI 70 kW (95 koní). 

Je ovšem třeba objektivně přiznat, že z hlediska zrychlení jsou na tom Volva samozřejmě mnohem lépe, než tyto automobily.

Hlavním důvodem, proč Volvo k tomuto kroku přistoupilo, je především jeho snaha o splnění jeho vize. Tou je zredukovat počty vážně a smrtelně zraněných v jejích modelech až na nulu. Původně se zřejmě představitelé automobilky domnívali, že tohoto cíle se dosáhne díky stále rostoucímu počtu bezpečnostních asistenčních systémů. Ty ale evidentně nejsou samospasitelné, jak vyplývá z jedné pasáže tiskové zprávy automobilky. Píše se v ní: "Problém s vysokou rychostí spočívá v tom, že po překročení určité rychlosti palubní bezpečnostní technologie a systém chytré infrastruktury nemají možnost nadále předcházet dopravním nehodám končícími vážnými, či dokonce smrtelnými zraněními."

Lidé prý nechápou…

Kromě toho údajně z průzumů vyplývá, že lidé dost dobře nechápou nebezpečí spojená s jízdou vysokou rychlostí. "Ve výsledku pak spousta řidičů jezdí příliš rychle a jen obtížně dokáže přizpůsobit rychlost jízdy aktuální dopravní situaci," sděluje Volvo.

Na svých internetových stránkách pak objasňuje další výhody tohoto svého kroku. Těmi jsou například kratší brzdná dráha. Zatímco z rychlosti 250 kilometrů v hodině bude auto brzdit do zastavení 280 metrů, při tempu 180 kilometrů v hodině mu, postačí o sto třicet metrů méně. Tedy 150 metrů.

Navíc Volvo argumentuje, že se při nižší rychlosti sníží míra stresu řidičů. Přitom stres údajně stojí podle německého autoklubu ADAC ročně až za tisícovkou nehod, které skončily fatálně. Kromě toho se při nižší rychlosti bude do ovzduší uvolňovat menší množstí škodlivých látek, včetně jemných částeček vznikajících při odírání pneumatik. A konečně - auto jezdící nižšími rychlostmi prý bude zákazníkům sloužit déle a udržovat ho půjde s nižšími servisními náklady.

Přestože si je Volvo vědomo toho že její krok nebudou všichni zákazníci vnímat úplně pozitivně, nadále věří, že je její povinností pokračovat ve své průkopnické tradici a nadále vést diskuzi o právech a povinnostech výrobců automobilů, protože záchrana lidských životů je pro ni důležitější než potenciální odliv zákazníků.